Staré známé žárovky jsou nejrozšířenější, ale také nejméně hospodárné zdroje světla. Stamilionové série umožňují masové rozšíření při nízké ceně. Použití je jednoduché, k provozu není potřeba žádného dalšího pomocného zařízení.
V celém světě však již řadu let trvá pomalý, ale zřetelný odklon od používání žárovek. Na světlo se přemění pouhé minimum vložené energie, zbytek je pak ztrátové teplo.
92 procent spotřebované elektrické energie se přemění v žárovce na teplo, pouhých 8 procent ve světlo.
Princip fungování žárovky
Žárovka je ve své podstatě vcelku jednoduchým zařízením, které přeměňuje elektrickou energie na světlo. Elektrický proud protéká tenkým vláknem vodiče a tím ho zahřívá. Bambusové vlákno bylo později nahrazeno wolframem, který lépe odolává vysokým teplotám. Při vysoké teplotě vlákno žárovky září z větší části v infračervené oblasti, v menší části viditelným světlem. Těleso musí být ohřáno na vysokou teplotu. Čím je teplota vyšší, tím je světlo bělejší.
Výhody:
- automatizovaná výroba,
- příznivá cena,
- výborné podání barev,
- možnost přímého napájení z elektrovodné sítě,
- absence zdraví škodlivých látek
Nevýhody:
- nízká účinnost,
- krátká životnost,
- pokles světelného toku v průběhu života,
- závislost na napájecím napětí.
Střední délka života žárovky je 1000 hodin. (zářivka má 6 x delší životnost)
Žárovky nepoužíváme tam, kde očekáváme dlouhodobé svícení (v obývacích pokojích apod.).
Pokud je žárovka ve směru přímého pohledu, měla by být v matovaném provedení.
Historie žárovky
Technologicky zvládl výrobu žárovku jako první Thomas Alva Edison v USA. Psal se rok 1879. Na trh ji uvedl v roce 1881 v provedení s uhelnatělým bambusovým vláknem a standardní šroubovací paticí. Edison však nebyl vynálezcem žárovky. První pokusy se žárovkou byly provedeny již v roce 1805. Zkoumalo se, jak může vznikat světlo žhavením materiálů pomocí průchodu elektrické energie. Pokusy se žárovkami probíhaly v různých zemích s úspěchem přímo úměrným technickému pokroku v oblasti metalurgie, sklářství a vakuové technologie.
První elektrické světlo v našich zemích použil v roce 1880 Robertův cukrovar v Židlochovicích.
První divadlo v Evropě, které disponovala vlastním elektrickým osvětlením, bylo Brno (1882).
Národní divadlo v Praze se elektrickým osvětlením pyšní od roku 1883.
Jak uspořit se žárovkou
Reflektorové žárovky
Hospodárnost provozu můžeme při dodržování určitých pravidel ovlivnit částečně sami. Pokud je to možné, užíváme žárovky reflektorové, s usměrněným světelným tokem. Tím snížíme spotřebu energie až o 50 procent. Jsou označovány písmenem R a číslem, udávajícím průměr reflektoru v milimetrech (typické je např. R63).
Dvojitě vinuté vlákno
Měli bychom požadovat žárovku s dvojitě vinutým vláknem. Poznáme ji podle toho, že vlákno drží uprostřed jen jeden, nejvýše dva držáky.
Halogenová žárovka
Problém krátkého života žárovky byl u halogenové žárovky vyřešen příměsí halogenu. Teplota skla bývá u halogenových žárovek podstatně vyšší než u klasických, proto tu je použito těžkotavitelné křemenné sklo. Nevýhodou křemenné skla je to, že se tato žárovka stává zdrojem ultrafialového záření. Křemenné sklo totiž nedokáže průchodu ultrafialových paprsků zabránit. Ultrafialové záření vyzařované přežhavenými žárovkami může být v jednotlivých případech nežádoucí. Někdy je lze odstranit krycím sklem.
Pokud to není z technických důvodů možné, potom je nutné používat žárovky označované UV STOP (Osram), nebo UV CONTROL (Tungsram, G. E.). Ty poznáme podle pěkné modré fluorecsence skla na denním světle. Přídavek ceria a titanu ve skle zabraňuje pronikání UV záření. Takové žárovky splňují nejpřísnější hygienické normy. Krátkovlnné ultrafialové záření je ovšem pohlcováno již obyčejným sklem.
Lepší parametry halogenových žárovek
Halogenové žárovky mají lepší parametry než obyčejné žárovky. Jsou vyráběny pro síťové napětí v trubkovém provedení nebo jako miniaturní a speciální typy pro nízké napětí (nejčastěji 12 V). Nejsou o mnoho větší než hrášek, často uložené v malém reflektorku tvaru tulipánu.
Odrazné vrstvy dichro propouštějí tepelné záření dozadu, zatímco směrem k osvětlovanému předmětu je tepelné záření menší o 65 procent. Jsou používány zejména při osvětlování vitrín a výkladních skříní.
Dbejme na bezpečnost
Baňka halogenové žárovky je za provozu velmi teplá. Při prasknutí hrozí nebezpečí požáru, poškození předmětů nebo popálení.
Pozor, nesahat
Halogenové žárovky se nikdy nedotýkáme holou rukou. Pokud se tak stane, musíme žárovku před zapnutím omýt čistým lihem. Látky obsažené v potu dokáží po zapnutí rozleptat povrch žárovky v několika hodinách. Tato operace rozhodně prospěje i úplně nové žárovce.
