Nedostatek světla v interiéru pro některé rostliny není problém, ba naopak – nejlépe se jim bude dařit ve stínu či polostínu. Jaké pokojovky jsou stínomilné a lze je pěstovat v bytě s malými okny nebo orientací na sever?
Kamélie
Patří svým výjimečně dekorativním vzhledem mezi královny kvetoucích pokojových rostlin nenáročných na světlo. Bohaté květy připomínající čajovou růži se již po staletí těší oblibě v Japonsku i Číně. Kamélie patří mezi otužilé rostliny, snesou i mírný mráz, nicméně nejvíce jim svědčí teplota 5–15 °C. Hodí se na zimní zahradu nebo do světlejší haly. Mají rády rozptýlené nepřímé světlo, takže ideální je pro ně polostín.
Zamiokulkas
Má sice exotický název složitý skoro jako jazykolam, totéž ale neplatí při pěstování. Snese velmi ledabylé zacházení, proto patří mezi nejméně náročné pokojovky. Zalévat se moc nemusí, vydrží i déle na suchu. Nejedná se ovšem o sukulent, vodu potřebuje. Zamiokulkas nepotřebuje moc světla, stačí mu stín nebo polostín. Přímé sluneční paprsky by mu ublížily. Platí pravidlo, že čím méně světla, tím méně zálivky. Jen je citlivý na větší průvan.
Calathea
Patří mezi pokojové rostliny okrasné listem. Vzorované listy mohou být nažloutlé, narůžovělé či do běla. Tahle pokojovka si potrpí na vlhkost vzduchu i půdy, nejraději má rosení. Na druhou stranu ovšem nepotřebuje světlo. Sluneční paprsky jí mohou uškodit, hrozí vyblednutí a zmenšení listů.
Šeflera
Pochází z Austrálie, kde dorůstá až do výšky 40 metrů a navíc kvete, což se v našich bytových podmínkách nedaří. Přesto ale u nás patří ke stálicím mezi nenáročnými pokojovkami, a to jak na péči, tak na světlo. Lidově se jí říká „deštníkový strom“, protože její paprskovité listy připomínají tvar deštníku. Má ráda vlhkost, prospěje jí rosení. Protože šeflera je velká pokojová rostlina, je vhodné ji při větším vzrůstu podepřít tyčkou, aby se nezlomila.
