Müllerova vila je stěžejní ukázkou funkcionalistické architektury u nás. V letech 1928-1930 ji postavili Adolf Loos a Kamil Lhota pro zámožného Františka Müllera. Vila je ukázkovým příkladem a zároveň rodištěm Loosova funkcionalistického konceptu „raumplan“, kdy prostor není členěný zvlášť na patra, ale místnosti se prolínají v různých úrovních. V současnosti je možné prohlédnout si interiér v rámci předem rezervované komentované prohlídky.
Rodinnou vilu rodiny Winternitzových také postavil mistr Adolf Loos ve spolupráci s Kamilem Lhotou. Jde o poslední Loosovu stavbu. Stejně jako u Müllerovy vily je pro Winternitzovu vilu charakteristický „raumplan“ a další funkcionalistické prvky. Rodina Winternitzových byla roku 1943 transportována do Terezína a později do Osvětimi. Vilu s velkým úsilím zrekonstruoval Stanislav Cysař, vnuk Josefa Winternitze, a otevřel ji veřejnosti. Pořádají se tu výstavy, přednášky, koncerty nebo divadelní představení.
Kubistickou Kovařovicovu vilu navrhl český architekt Josef Chochol. Památkově chráněnou budovu najdete pod Vyšehradem nedaleko železničního mostu. V současnosti bohužel není běžně přístupná, otevírá se jen výjimečně – například vloni v říjnu na Den architektury.
Vlastní vila architekta Otto Rothmayera stojí na Břevnově už od roku 1929. Vila ve stylu klasicizující moderny patří mezi kulturní památky. V současnosti budova funguje jako domovní muzeum se stálou expozicí „Příběh jednoho domu a jedné rodiny“.
Funkcionalistická vila pro režiséra Martina Friče je dílem architekta Ladislava Žáka ze 30. let. Za první republiky se zde scházela pražská smetánka a do 90. let tu pobývala Fričova dcera. Jedna z nejvýznamnějších staveb českého funkcionalismu se nachází v Hodkovičkách, v roce 2005 byla dokonce na prodej za 39 000 000 Kč.
