Žádost o stavební povolení může být pro někoho běžnou rutinou, pro jiného nepředstavitelnou námahou s nejistým koncem. Jak na ně?
Urychlení mělo nastat jmenováním inspektorů, kteří budou kontrolovat projekty a vydávat povolení. Na rozdíl od stavebního úřadu v případě nesrovnalostí inspektor nemusí zastavit řízení, ale systematicky se pokusí odstranit chyby projektu, svolá potřebná jednání a bude plynule pokračovat ve schvalování stavby. Služeb inspektora mohou lidé využít u staveb, které mají vydané územní rozhodnutí, vyřízeny námitky a doloženy všechny náležitosti. Zajímají se o ně především developerské společnosti nebo firmy, které provádějí rozsáhlejší zakázky. Na jednodušší stavby typu malého rodinného domu si s největší pravděpodobností nebudou služby inspektora objednávat, protože je to ekonomicky náročnější.
Specialista dohlíží také na provádění stavby. Inspektorem se může stát autorizovaný architekt, inženýr nebo technik s patnáctiletou praxí v projektové činnosti nebo v odborném vedení staveb. Musí složit zkoušky před komisí jmenovanou ministerstvem pro místní rozvoj. Jejich seznam pak lidé mohou získat například u České komory architektů, České komory autorizovaných inženýrů nebo ministerstva pro místní rozvoj. Inspektoři fungují také v Německu, Švédsku a Británii.
Vše pro developery
Zrychlený způsob řízení potvrzuje i Jitka Horňáková ze společnosti DEVO Group a dále vysvětluje, kdy developer potřebuje povolení a kdy nikoli. Způsob a pravidla pro povolování staveb je upraven zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti 1. 1. 2007. Ohlášení postačí v případě provedení jednoduchých staveb uvedených v § 104 odst. 2 stavebního zákona.
Jedním z příkladů, kdy postačí ohlášení, jsou stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy s jedním podzemním podlažím do hloubky tří metrů a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, jejichž návrh je v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, s územně plánovací informací, které jsou umisťovány v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se jimi podstatně nemění a které nevyžadují nové nároky na dopravní a technickou infrastrukturu.
Stavební zákon, případně zvláštní právní předpisy tak vymezují stavby, které je možno realizovat pouze na základě ohlášení. Všechny ostatní stavby vyžadují stavební povolení, přičemž stavební řízení je upraveno v § 109 - 117 stavebního zákona.“
Ekonomicky slabší soukromý stavebník
Soukromý stavebník už tak spokojený není a potvrzuje slova o příliš vysokých poplatcích. I nadále bude hledat podrobný návod na internetové stránce ministerstva pro místní rozvoj a bude procházet celým labyrintem trochu složitěji.
Podle zákona bude stavební povolení potřebovat u novostaveb i rekonstrukcí (nástavby, přístavby, oprava střechy, výměna oken, památkově chráněné budovy). Bude je potřeba také u novostavby rodinného domu či chaty, při vybudování dlouhé přípojky na inženýrské sítě a na silnici. Neunikne povolení ani v případě budování studny, žumpy, septiku či čistírny odpadních vod.
Lépe je konzultovat své stavební záměry vždy s nejbližším stavebním úřadem, který sdělí podrobné informace, vysvětlí podrobnosti a vyšle vás na správná místa. Inspirací mohou být rovněž internetové stránky ministerstva pro místní rozvor (http://www.mmr.cz) nebo portál veřejné správy (http://portal.gov.cz).
foto: www.thinkstockphotos.com
