Kategorie

Slavné vily: Müllerova vila v Praze

Müllerova vila v Praze postavená v letech 1928–30 patří mezi nejslavnější vily na světě. Proč má Müllerova vila od Adolfa Loose takový význam?
 

Müllerova vila v Praze

Müllerova vila: perla světové architektury v Praze

Autorem projektu Müllerovy vily je světově proslulý (1870–1933). Brněnský rodák, jehož stavby najdeme v Paříži (Dům Tristana Tzary), Vídni (Dům firmy Goldman a Salatsch, Obchod s pánským zbožím Kniže), Praze (Müllerova a Winternitzova vila) a v dalších evropských městech. Müllerova vila v Praze: Obývací pokoj Loos svými stavbami zasáhl do dějin architektury, svými postoji a teoretickými názory ovlivnil nejen své současníky, ale i další generace. Do architektury vnesl nový pojem „Raumplan" – prostorový plán, který sám popsal slovy: „Moje architektura vůbec není koncipována v plánech, nýbrž v prostorech - kubusech. Nenavrhuji žádné půdorysy, fasády, řezy. Navrhuji prostory. U mne neexistuje žádné přízemí, první patro apod. … U mne jde pouze o související kontinuální prostory, pokoje, předsíně, terasy atd. Patra se prolínají a prostory na sebe navazují. Každý prostor potřebuje jinou výšku: jídelna je přece vyšší než spíž, proto jsou stropy prokládány v různých úrovních…“ Müllerova vila v Praze

Interiér podle architekta Adolfa Loose

Nejvyspělejší variantu svého prostorového plánu uplatnil Loos právě ve střešovické vile, kterou postavil společně s českým architektem Karlem Lhotou pro českého podnikatele Františka Müllera a jeho ženu Miladu v letech 1928–30. Vila velmi dobře dokládá kvalitní Müllerova vila v Praze: Koupelna Zvenku strohý dům s nepravidelně umístěnými okny nás okouzlí při vstupu do interiéru, který stál u Loose na prvním místě. Ke svým návrhům přistupoval nejen jako architekt, ale zajímala ho vždy psychologie užívání domu. Loos sledoval konkrétní potřeby majitelů a důkladně promýšlel každý detail z hlediska funkčního i estetického. Müllerova vila v Praze: Hala se šatnou

Ušlechtilé materiály v Müllerově vile

Na celkovém estetickém vyznění se podílí vše od obložení stěn přes nábytek až po drobné technické prvky, jako jsou kliky dveří. Důležitou roli hraje barva a použité materiály. Loos si potrpěl na vzácné a ušlechtilé materiály, proto v každé místnosti použil nábytek z jiného dřeva, většinou vestavěný. Vše dohromady vyvolává výrazný pocit útulnosti. Müllerova vila v Praze: Jídelna Významovým centrem domu byl, stejně jako tomu bývá dnes, obývací pokoj, který sloužil pro setkávání rodiny a přátel. Přímo s obývacím pokojem sousedí jídelna a dámský budoár. Všechny obytné prostory spojují krátká schodiště. Müllerova vila v Praze: Budoár

Interiér Müllerovy vily zůstává moderní

K ložnici přiléhají dámská a pánská šatna, tehdy nezbytné. Nesměl chybět prostor pro knihovnu s krbem. Dobový obdiv k exotickým krajům se projevuje v Japonském salónu. Naopak dětské pokoje, hala a chodba upoutají výrazným barevným pojetím. Za pozornost stojí koupelna vybavená luxusním zařízením a tzv. americká kuchyně s výtahem na rozvoz jídel do obytných místností. Důležitou a často využívanou součást domu tvořila střešní terasa. Müllerova vila v Praze: Knihovna Manželé Müllerovi si však svého luxusního bydlení užívali jen krátce. Znárodňování po roce 1948 se dotklo jak firmy Müller a Kapsa, tak střešovické vily. Poté, co se vlastníkem domu stal stát, nechal Miladu Müllerovou bydlet v malinkém bytě v přízemí vily a ostatní prostory byly využívány jako kanceláře. Müllerova vila v Praze: Japonský salón

Müllerova vila dnes

I přesto, že změna užívání s sebou přinesla velmi nešetrné zásahy, interiéry domu nevratně nezničila. Po roce 1989 dostala vilu v restituci zpět dcera manželů Müllerových Eva, od které ji po mnoha peripetiích zakoupil Magistrát hlavního města Prahy. V roce 1995 byla Müllerova vila prohlášena národní kulturní památkou a spravuje ji Muzeum hlavního města Prahy. Následně prošla vila rozsáhlou komplexní rekonstrukcí, jejímž hlavním cílem bylo navrátit domu původní eleganci, což se velmi dobře podařilo. Od roku 2000 je Müllerova vila otevřena pro veřejnost a funguje zde Studijní a dokumentační centrum Adolfa Loose.

Autorem fotografií je Pavel Štecha.
Fotografie jsou majetkem Muzea hlavního města Prahy.
ab
ab
ab
ab
ab