Každoročně stoupající ceny plynu a elektrické energie nás často přivádějí k otázce, jak ulevit či dokonce přilepšit našemu rodinnému rozpočtu. Slunce a jeho životadárné paprsky se jeví jako čím dál tím přijatelnější alternativní zdroj pro získávání energie.
Solární kolektory – lapače slunečních paprsků
Na jeden metr čtvereční dopadá na území České republiky v průměru 1100 kWh energie. Je logické, že se snažíme tento potenciál využít. Prosklené plochy domů a zimní zahrady orientované na jih jsou prvním krokem. Člověk se však s tímto nespokojil a pátral po důmyslnějším řešení. Nejpoužívanějším a v našich poměrech nejefektivnějším využitím sluneční energie jsou solární kolektory a solární panely.
Solární kolektory jsou obvykle využívány k ohřevu teplé vody, kdy dokáží uspořit až polovinu běžných nákladů. Je možné je využít i k přitápění, tedy k získání tzv. nízkopotenciálního tepla.
Intenzita slunečního svitu u nás bohužel není tak silná, aby v zimě umožnila vytápění celého objektu. Uplatnění nacházejí sluneční paprsky čím dál častěji také k ohřívání bazénů. Solární panely se instalují především na novostavby s dobře promyšleným systémem zateplení, tedy na nízko-energetické a pasivní domy.
Jak funguje sluneční kolektor?
V kolektoru je obsaženo teplovodní médium, nejčastěji se používá voda s nemrznoucí směsí. Díky působení slunečních paprsků se kapalina ohřívá, čímž ohřívá i zásobník s vodou, kde cirkuluje pomocí čerpadla. U nás se nejvíce používají ploché kolektory s nucenou cirkulací pomocí oběhového čerpadla.
A co solární panely?
Solární panely fungují na poněkud jiném principu než solární kolektory. Přeměňují totiž sluneční energii na energii elektrickou, resp. stejnosměrný proud, ale účinnost tohoto systému je přeci jenom nízká, asi 15%. Také je nutné počítat s určitými ztrátami při převodu proudu stejnosměrného na střídavý.
Na čem záleží?
O účinnost kolektorů rozhodují kromě jiného vlastnosti jejich povrchu. Ten musí být schopen absorbovat maximální množství slunečních paprsků a minimum jich odrazit. Absorbér bývá převážně z mědi, hliníku nebo oceli. Absorbér bývá uložen v kvalitní izolaci a překryt solárním sklem, které obsahuje železo. To zajišťuje minimální odraz světla od plochy kolektoru.
Zadní stěna solárního kolektoru bývá zhotovena z hliníkového plechu odolného proti korozi. Barvu rámu si může stavebník vybrat podle svého přání. Potřeba velikosti kolektorů by měla být propočítána odbornou firmou. Obecně lze říci, že pro ohřev zhruba 50 litrů teplé vody postačí plocha jeden metr čtvereční. Chceme-li využít kolektory i k vytápění, v případě dobře zatepleného objektu budeme muset počítat s plochou deset až dvacet metrů čtverečních.
Ohřívat a chladit
Solární systémy jsou obecně spojeny s výrobou tepla. Proč ale nevyužít v létě sluneční energii k navození příjemného chladného klimatu? Ač to zní nelogicky, slunce nám může pomoci ke chlazení vnitřních prostor. Solární energii můžeme jednoduše využívat k pohonu chladícího zařízení. Existují dva základní principy chlazení, solární absorpční a sorpční.
Dotace na solární panely- pomoc od státu
Stát se snaží motivovat své občany k používání ekologických zdrojů pro vytápění a ohřev vody. Podpora se vztahuje jak na starší domy využívající zastaralé a pro životní prostředí nepříliš příznivé topné systémy, tak i na nově vznikající novostavby. Příspěvek od Ministerstva životních prostředí, přesněji řečeno od Státního fondu životního prostředí, může dosáhnout až 60.000 korun, stát přispívá ve výši 50 procent celkových pořizovacích nákladů.
Je možné získat dotaci na solární panely
Dále může investor získat zpět 50 procent, maximálně 3000 korun ze zhotoveného odborného posudku. O dotaci si může zažádat fyzická osoba, která bude solární systém využívat k přitápění nebo ohřevu teplé vody. Pokud plánujeme využít solárního systému rovněž k ohřevu bazénu, je třeba k žádosti doložit ještě odborný posudek který potvrzuje, že systém je přednostně zapojen pro ohřev vody a topení. Další z podmínek je nutnost použití certifikovaných technologií. Podporu nelze žádat předem, vždy dojde k profinancování již hotového, tedy kompletně zaplaceného projektu.
