Seriál o historii bydlení, Lesk a bída středověku, II. část
291
Středověké město představuje jakýsi urbanistický základ moderní architektury, i když je do jisté míry uzavřeným organismem, mnohem autonomnějším, než centralizovaná města starověku.
Při porovnání středověkých měst s římskými vyspělými městy zůstává středověk hodně pozadu, nedisponuje ani rozsáhlou sítí vodovodů a dalšími civilizačními výdobytky, jako byla divadla, lázně či veřejné budovy, jež byly samozřejmostí v antickém světě. Centrem středověkého města je kostel. Ten je také hlavním městským shromaždištěm a uvnitř městských hradeb jedinou stavbou větších rozměrů, která byla schopna pojmout velké množství městského obyvatelstva.
Monteriggioni (Itálie) – příklad středověkého opevnění
Hradby kolem města
Hlavní městská tepna je vytyčena cestou procházející městem od jedné brány k druhé. Tady se staví nejvýstavnější patricijské domy s bohatě zdobeným průčelím, nachází se zde také radnice. Ve větších městech je na hlavní cestě jako korálky navlečen často celý systém náměstí, která lemují bohatě zdobené domy patricijů. Půdorys města je obkroužen mnohdy důmyslným systémem hradeb spolu s baštami, valy a branami, které vytvářejí systém obrany a střeží městské obyvatelstvo před vnějším nebezpečím. Pro posílení síly hradeb sem bývaly vestavěny kláštery žebravých řádů, které se tak stávaly pevnostmi po městském obvodu.
Ulice do pravých úhlů
Urbanisticky nejvyspělejší města jsou založena na šachovnicovém půdorysu s pravoúhlou sítí ulic (u nás například Plzeň, České Budějovice, Nový Jičín). Jednotlivé parcely jsou dlouhé a úzké, domy na nich postavené jsou orientovány průčelím do ulice a vytvářejí tak jeden vedle druhého frontu domů a jako rytmizované řady opticky dotvářejí celé náměstí či ulici.
Ústřední vstupní částí domu byl tzv. mázhaus, kde majitel provozoval řemeslo či živnost. Z tohoto prostoru byly přístupné ostatní obytné místnosti a vnitřní dvůr, kde byly postaveny sklady. Tento typ tzv. síňového domu ovládl na dlouhou dobu výstavbu měšťanských domů.
Postupně byl vylepšován a proměňoval se v pozdním středověku až do luxusní podoby. Domy movitějších měšťanů byly ozdobeny arkýři nesených krakorci a dalšími prvky tvarosloví, které známe ze sakrálního umění: přípory, baldachýny, vimperky či vysokými gotickými okny.
Trh v Bruggách – příklad městské architektury
Průjezdové domy
Dalším typem středověkého městského obydlí u nás byly domy průjezdové, kdy byla zadní část parcely – dvůr – spojena se vstupem do domu průjezdem. Obytné místnosti se potom nacházely po straně průjezdu. Za tímto typem středověkého městského domu je stále patrné sepětí se zemědělskou činností, která mohla být provozovaná v omezené míře i vně městských hradeb. Nacházely se zde zahrady, sady a malá políčka.
