Symetricky, nebo asymetricky?
Řekněme si to na rovinu, spíš to druhé. I když máme podvědomou tendenci vyvažovat, přísná osová symetrie je vhodná pro zařizování Versailles, ne moderního pokoje. Nápadná symetrie působí až znepokojivě, budí dojem, že obyvatelé jsou posedlí přesností a v jejich domácnosti nesmíte na nic sáhnout. To samozřejmě neznamená, že byste se měli symetrie zříci úplně. Například postavit ke každému konci gauče nízký stolek ničemu neuškodí a svět se nezbourá. Nicméně nedržte se tohoto principu důsledně. Tip: Zkuste asymetricky uspořádat i místnost, kde obvykle vládne symetrie - ložnici. Postel nemusí být vždy na středu stěny a noční stolky nemusejí být totožné.
Kudy proudí život?
Až si hrubě načrtnete rozvržení nábytku, představte si, jak se po místnosti budete pohybovat. Je cesta k oknu klikatá a zahrazená? Je nábytek zbytečně nastrkán ke zdem a uprostřed pokoje by se dalo hrát na honěnou? Vybízí křeslo k usazení, nebo stojí zády ke dveřím a vy se v něm budete cítit nesví? Můžete také zkusit opustit klasické sezení orientované směrem k televizi a raději je soustředit kolem stolku. Při sledování televize se křesla vždy dají otočit do vhodnější polohy. Časem však třeba zjistíte, že vás až tolik neláká.
Vyvažujeme
Myšlenku přísné symetrie bychom tedy určitě měli opustit, ale náš instinkt opticky "vyvážit" prostor je správný a vůbec neuškodí se jej držet. Dokonce by se dalo říct, že klíč k zařizování pokoje spočívá právě v tom: Vybalancovat poměr "hmoty", ale nesklouznout při tom k přehnané symetričnosti. Co to v praxi znamená? Klasikou socialistických obývacích pokojů byl gauč u jedné zdi a obývací stěna s televizí u té protější. Dnes je to z mnoha důvodů trochu bezradné řešení, ovšem vyrovnání hmoty tady funguje. Pro zjednodušení si představte, že podlaha místnosti je plošina zavěšená v místě těžiště na ocelovém laně. Vaším úkolem je rozmístit nábytek tak, aby se tato deska nepřevážila a zůstala vodorovná. Toto přirovnání má samozřejmě své technické limity, ale při navrhování uvidíte, že jako rámcové vodítko je užitečné.
K dívání i k užitku
Nezapomeňte, že obývací pokoj musí být hlavně skutečně obyvatelný. To znamená, že musí plnit všechno, co od něj požadujete, a neklást překážky, které vám v každodenním provozu začnou nesnesitelně lézt na nervy. Zdraví máte jenom jedno. Zní to možná malicherně nebo puntičkářsky, ale klidně si sepište, co všechno musí pokoj umožňovat, kolik lidí jej bude využívat a k čemu. Nebo ještě lépe, vycházejte z toho, jak jste se pohybovali ve svém předchozím obývacím pokoji. Umožní ten nový stejnou nebo dokonce ještě větší volnost? Tip: Předměty určené čistě k dekoraci řešte až jako poslední. Pokud budou vyžadovat prostor, je vždycky lepší přizpůsobovat dekorativní účel funkčnosti než naopak.
Kam s očima?
Dojem z každé místnosti je lepší, pokud se očím rovnou nabízí vhodná dominanta, která je zaujme. V případě obývacího pokoje to může být obraz nad pohovkou, velká knihovna nebo starožitný konferenční stolek. To pochopitelně neznamená, že by daný předmět měl zcela potlačit zbytek zařízení, nebo s ním dokonce neladit. Jde jen o to vést návštěvníkův zrak. Výsledkem je, že člověk automaticky trochu zapomene na podvědomou nejistotu z neznámého prostoru a potlačí ji ve prospěch zvědavosti.
