Nezapomenutelné entrée
A pak otevřete dveře do nejparádnější ložnice a zjistíte, že spadl strop. A není to ničí chyba. Strop byl starý, rákosový. A prostě nevydržel otřesy při pokládání podlahy v horním patře. První, co jsme udělali, byl pořádný, hluboký nádech. Protože teď se jednalo o rekonstrukci, která zasáhne samotné srdce domu – kuchyni a síň. Ale snad ne mnoho. Dohodli jsme se tedy se šikovnými řemeslníky na pokračování prací. A snad i proto, že jsme si je za ten čas stihli oblíbit. A nemělo se toho provádět mnoho: sundat obložení, otlouci omítku, podívat se na stav elektrického vedení, případně vyměnit, a nahodit nově zdi i strop. Žádná podlaha či okna. Nic náročného. A navíc by tato, v našich očích už jen drobná úprava, neměla výrazně pozměnit chod domácnosti. Snad i proto, že pokoj je v přízemí a oknem lze vynést materiál, aniž by bylo nutné špinit chodby a další vnitřní prostory. Rozumně jsme navýšili rozpočet a těšili se na klidné léto, které strávíme úklidem zahrady po stavbě a užíváním si krásných nových místností. Veškeré citlivé záležitosti jako jsou peřiny, povlečení, ručníky apod. jsme ponechali ve vedlejší ložnici. Jednalo se přece o ten jeden pokoj, nic víc. Byli jsme unavení.
Majitel míní, řemeslník mění
Jaké však bylo překvapení po dvou týdnech, kdy jsme opět jeli na kontrolu stavby. Prvním zarážejícím faktem byla stezička prachu a cihlových úlomků, která se vinula verandou od vchodových dveří. Měla varovat. Neuposlechli jsme a dokořán otevřeli vchodové dveře. A stáli tváří v tvář způli vybourané stěně, která zívala do tzv. průchozího pokoje, za kterým byl – jak jistě tušíte – onen pokoj se spadlým stropem a pokoj s peřinami. Což by odpovídalo - až na to, že strop nebyl ani v jedné ze tří místností, natožpak omítky či podlaha. A peřiny? Úhledně složené na druhé straně chodby, přikryté prostěradlem a zaváté centimetrovými vrstvami prachu. Pokud si dobře pamatuji, rozhodla jsem se v ten moment, že dům opouštím a odmítám se do něj vrátit do té doby, než bude stavba hotová. Otočila jsem se na patě a odkráčela do zahrady rozdýchat právě objevené překvapení.
Opravdu povedený dáreček
Po půl hodině, kdy jsme zjistili, že s ničím stejně nic nenaděláme, jsme začali likvidovat nejhorší pohromu. Peřiny vyvětrali, naštěstí foukal vítr. A zavolali stavbyvedoucímu, abychom se dozvěděli to, co jsme stejně tušili. Oblíbené zednické rýpání do stěn odhalilo nejen vlhké zdi, ale i nekvalitní staré podlahy a tak se rozhodli udělat vše znovu. A protože ve stěně objevili starý oblouk, který se přesně shoduje s obloukem v ostatních částech domu, část ho odhalili, aby s námi prodiskutovali možné rozšíření prostoru. Zde bych měla dodat, že stavbyvedoucí je architektem od přírody. Má cit pro prostor a materiály, a stavbu dokáže přizpůsobit mentalitě obyvatelů. Velmi si ho vážíme a z těchto důvodů si ho pro stavbu vybrali. Nicméně jeho metody jsou poněkud svérázné a pokud na ně nejste zvyklí, mohou být šokující. V tomto případě však šokující byly i po více jak roce úzké spolupráce.
Nová podoba přízemí
Již tak poměrně velký prostor přízemí – kuchyň propojená se síní a chodbou – se rozšířil o další prostor. Protože místnost přiléhá ke komínu a byla vytápěná kachlovými kamny, rozhodli jsme se vytápění zachovat, ale splnit si sen. Postavili jsme si krb. Dvě přízemní ložnice jsme zachovali. Počet ložnic se tak ustálil na pěti, což se sice může zdát jako mnoho, ale pokud vezmeme v potaz, že v domě se potkávají dvě generace a každá z rodin má své přátele, sem tam máme o víkendech plný dům, aniž bychom se museli velmi snažit.
