Vzhledem k tomu, že je mnohem levnější a jednodušší protihlukové izolace zabudovat do novostavby, než je dodatečně zřizovat v hotovém domě, měla by úvaha o protihlukové izolaci být již součástí přípravy projektu. Zvukově-izolační materiály se vyrábějí v mnoha variantách síly i hmotnosti.
Překážky, které chrání
Jaké tedy můžeme klást zvuku do cesty překážky? Nejjednodušší zvukovou izolací je jednoduchá příčka, pro kterou platí, že čím je hmotnější, těžší, tím lépe zvuk izoluje. K její konstrukci můžeme použít plné pálené cihly anebo cihly s akustickou izolací. Běžné lehčené termobloky či pórobeton mají totiž zvukově-izolační vlastnosti mnohem horší. Další možností jsou zdvojené příčky, které pracují se dvěma vrstvami, jež odděluje izolační materiál. Pro šířku příčky opět platí poměrně jednoduchá závislost - čím širší, tím lepší. I to je dobrým důvodem pro včasné plánování této zvukové izolace - v hotovém obytném prostoru je takový dodatečný zásah vždy omezující a působí komplikace. Nejvhodnější výplní izolačních příček je v současnosti kamenná vlna, je ale zapotřebí posoudit, jaké zvukové frekvenci se budeme v největší míře bránit, a tomu přizpůsobit typ materiálu a konstrukci. Jinou kapitolu tvoří vodorovné zvukové izolace. Pro konstrukce s vysokými požadavky na útlum zvuku byl vyvinut např. elastifikovaný polystyren s velmi nízkou dynamickou tuhostí. Např. plastifikovaný polystyren, určený pro kročejovou izolaci podlah, dokáže v konstrukci těžké plovoucí podlahy zajistit výrazné snížení hladiny kročejového zvuku. Kvalitní provedení zvukově-izolačních prací je pro výsledný účinek klíčové.
Základ - kvalitní práce
Na dlouhodobé vlastnosti a funkčnost zvukové izolace má rozhodující vliv kvalita provedení. Právě v jejím případě může totiž špatně odvedená řemeslná práce nebo nedodržení technologického postupu zlikvidovat efekt i velmi kvalitních izolačních materiálů. Pro konstrukci zvukově-izolačních příček proto platí pravidlo, že se ve stěně se nesmí vyskytovat statické defekty - prasklé zdící prvky, trhliny v maltovém loži, trhliny přes omítku apod. Rovněž nesmí vznikat spáry ve styku s okolními konstrukcemi, zejména ve styku se stropní konstrukcí, stěny musí být budovány jako homogenní, tedy bez cizorodých zdících prvků a rozvody vedeme zásadně mimo akustické příčky. To se týká hlavně rozvodu vody a odpadů.
