Péče o trávník na jaře

Zřejmě nikdo z nás si nedokáže představit zahradu bez trávníku. Můžeme mít sebevíc krásných architektonických prvků, krásnou okrasnou výsadbu, přesto zahrada bez trávníku jako kdyby nebyla. Trávník je jak spojovacím prvkem mezi jednotlivými, řekněme chloubami naší zahrady, tak plní zároveň estetickou funkci.

 

 

Krásně se na něj dívá, když je čerstvě posečený, krásně se nám dívá na naše děti, když na něm s míčem skotačí. Aby náš pohled byl opravdu kouzelný a hrdý, je třeba se o trávník starat. Pak můžeme být hrdi i sami na sebe.

 

Jednoduše řečeno, trávník musí vypadat. Měl by být souvislý, neměl by být přerušován další, pozdější výsadbou. Mohl by vypadat jako zelený koberec na umělém golfovém hřišti.

 

Dřeviny, které naši zahradu zkrášlí, by měly být vysázeny po obvodě trávníku.

 

Vezměme ale péči o trávník od samého počátku. Je třeba vybrat ten správný. Na čem závisí kvalita trávníku? Určitě na složení půdy naší zahrady, na možnostech oslunění dané plochy, taky na možnostech zavlažování a samozřejmě na údržbě.

 

 

Jako vegetační, alespoň 15cm hluboká vrstva, je nejvhodnější lehčí písčitá půda, která umožňuje dostatečné provzdušňování, přísun vody a živin. V těžké jílovité půdě se trávníku dařit nebude. Uvažujeme-li, třeba někdy do budoucna, o automatickém zavlažovacím systému, bylo by dobré se vyhnout následným a nežádoucím zásahům do trávníku v budoucnu a položit rozvody již před výsevem.

 

Vyséváme jej buď na jaře, tedy v květnu, nebo na podzim, a to v září. Před samotnou výsadbou je z půdy třeba odstranit veškerý plevel i kameny a je dobré půdu prohnojit. Za účinný je považován tzv. křížový výsev, nejprve jedním a poté kolmo druhým směrem. Po osetí se travní semeno jemně zahrábne do půdy, případně je lze zakrýt tenkou vrstvou trávníkového substrátu. Důležitá je pravidelná závlaha. Než však zalévat jemně každý den, zaléváme vydatně jednou za několik dnů.

 

Na jaře platí zásada sekat, sekat a sekat. Pravidelné sekání dodává trávníku pěkný vzhled a také jej zbavuje plevele.

 

Hnojení dodává do půdy živiny. Nejvíce živin je třeba dodat od dubna do července, to je období největšího růstu. Přihnojujeme na vlhkou půdu, pokud je potřeba, trávník zalijeme. Hnojíme každých 6 – 7 týdnů v dávce přibližně 20 g plného minerálního hnojiva (např. NPK) na 1m².

 

Při horkých dnech, vysokých teplotách, je zalévání účinné nejen pro růst, ale chrání trávník proti poškození. Zaléváme raději méně často, zato důkladněji. Příliš udusaný povrch před zálivkou prokypříme buď rycími vidlemi nebo travním provzdušňovačem (vertikutátorem). Odplevelovat. Nejnebezpečnější je jitrocel, sedmikráska a pampeliška. Na odplevelování můžeme použít ruční vypichovací nářadí nebo elektrické přístroje.

Na jaře sekáme, až když je tráva dostatečně silná, což bývá obvykle v dubnu, při dlouhotrvajících mrazech a zimě s velkým množstvím sněhu i v květnu. Sekáme tehdy, když je tráva suchá, jinak sekačka trávu drží nebo vytrhává a vznikají holá místa. Na jaře sekáme pravidelně každý týden či jednou za 10 dnů. Dle růstu trávy. Platí zásada, že z celkové délky stébla odsekáváme maximálně ¹/₃ délky stébla.

 

Skvělé jsou sekačky se sběracím košem, které nedovolí posečené trávě hromadit se na trávníku a bránit rostlinám v růstu. Trávu z koše sekačky můžeme využít k přesunutí ke kmenu vysázených ovocných stromů, např. jabloní, hrušek apod., ale je třeba si dát pozor, aby tráva nebyla blízko u kmene, aby strom mohl dýchat. Tato nahromaděná tráva u stromů zamezuje růstu dalšího plevele, nemá prostor.

 

Pokud sekáme častěji, jsou zbytky posečené trávy tak krátké, že je můžeme ponechat na ploše, kde působí jako přirozený zdroj živin a v období sucha zabraňují nadměrnému výparu vody z kořenového systému.

 

Pruhovaného trávníku docílíme sekáním v mírně se překrývajících rovnoběžných pruzích vždy jeden pruh jedním směrem a druhý opačným směrem.