Je-li váš byt příliš malý, není nic snazšího, prostě ho zvětšete. Jednoduše k bytu přivěste další místnost! Pokud si myslíte, že si z vás dělám legraci, ujišťuji vás, že je to míněno úplně vážně. Stále se vám to zdá nemožné?
S tímto úžasným nápadem přišel sochař Stefan Eberstadt z Mnichova, který nechal svůj „rucksack house“, jak konstrukci připomínající batoh sám nazývá, připevnit na fasádu budovy v centru velkoměsta- Kolína nad Rýnem.
Mnichovský sochař Stefan Eberstadt nechal svůj „rucksack house“ připevnit na fasádu budovy v centru velkoměsta
Stefan Eberstadt
Stefan Eberstadt je ve světě uznávaný sochař, jehož tvorba úzce souvisí s architekturou. U Eberstadta umění funguje jako „open plan“, čímž vznikají nové prostory, konstelace a obsahy, které se často stávají platformami pro dialog.
Celková hmotnost „rucksack house“ je 1,6 t. Je 2,5 m vysoký, 2,5 m široký a 3,6 m dlouhý. Foto: Hana Schäfer
...a jeho "rucksack house"
Je „rucksack house“ ještě socha nebo byste ho už zařadil do architektury?
Jako sochaře mě zajímají právě hranice, kde se umění, architektura a design prolínají. Zabývám se otázkou, jaké využití může umění, resp. socha dnes mít. Jakou úlohu může převzít a jak může umělecký objekt i mimo umělecký kontext fungovat. Mnohé mé práce se zabývají právě touto otázkou. Sochy a instalace, které dělám, mají často k architektuře velmi blízko, jsou funkční. Dá se říci, že spojují prostor soch a prostor architektury s prostorem sociálním. „Rucksack house“ je socha, do níž se dá vstoupit. Je reálně existujícím obytným prostorem a visí prominentně venku na fasádě. Samozřejmě je to něco, co je nezvyklé, co nutí lidi k zamyšlení, protože něco takového a v této formě ještě neviděli.
"Rucksack house" je podle svého tvůrce funkčním uměleckým dílem. Foto: Hana Schäfer
Co Vás přivedlo na myšlenku vytvořit „rucksack house“ ?
Žil jsem v New Yorku a v Londýně. Protože jde o dosti přelidněná města, bydlel jsem tam v malých bytech. Tam jsem si uvědomil, co to znamená, když je obytný prostor omezen, když ho je k dispozici málo. V hlavě se mi tak zrodila myšlenka, co se stane, když jednoduše ještě něco přidám, připojím trochu prostoru. Docela jednoduchá, přímá a opakovatelná metoda. Jednoduše bednu před okno. Pak se už nedívám jen z okna, ale jdu z okna ven do nového prostoru. Tak, docela jednoduše, vznikl “rucksack house“.
Jak se dá „rucksack house“ využít?
Samozřejmě je „rucksack house“ velmi nezvyklý prostor. Nejenom proto, že visí venku na fasádě, ale hlavně proto, jak vypadá. Je to bedna, která má všude okna, v podlaze, na stěnách a ve stropě. Tato rohová okna jsou mnohdy dosti velká a iracionálně rozmístěná, tím se jeví uzavřená krabice transparentní. Vnitřní prostor je díky oknům velmi dobře prosvětlen. Bylo pro mě zajímavé vytvořit sochu, udělat zajímavý prostor, který funguje nejen podle funkčních, ale i podle estetických zákonitostí, tak, jak je jako sochař vidím a jak je považuji za zajímavé. Mým cílem při pobytu v tomto prostoru je dívat se na všechny strany, nahoru, dopředu, dozadu, dolů, zkrátka být spojen s okolním světem. Nebýt zavřen za zdmi a mít přesto soukromý prostor, který ale visí na zcela veřejném prostranství. Je to dialog mezi osobním a veřejným prostorem.
Dále je pro mě důležité, že „rucksack house“ je nejen, jak už bylo řečeno, čistě funkčním, ale i kontemplativním prostorem. Nejvíce se mi líbí, když je prázdný, když si mohu sednout na zem, dívat se na všechny strany a odpočívat. Zároveň z tohoto prostoru mohu udělat všechno, co chci. Zcela vědomě nic konkrétního nenavrhuji. „Rucksack house“ není žádný obytný přívěs, kde je všechno, např. kuchyň nebo záchod. To mě vůbec nezajímá. „Rucksack house“ je parazitní architektura. To znamená, že žije ze svého hostitele, z domu, na kterém visí. V domě je koupelna, záchod, kuchyň, elektřina atd. To všechno nepotřebuje „rucksack house“ sám mít, obstará si vše zevnitř. Jde o extra prostor. Člověk potřebuje prostor, kde se dá přemýšlet. Potřebujeme prostor, kde si odpočineme, kde se cítíme dobře a který je jiný. To je v principu to, co „rucksack house“ má být. Není to obyčejný prostor, ale zcela úmyslně jiný prostor. Navíc mohu ze stěn odklopit nábytek. Je zde plocha, která může sloužit jako postel ke čtení či spaní. Je tu i odklápěcí stůl. Dodatečně mohu přinést další věci, nebo zase všechno zaklapnout, tak jak to zrovna potřebuji.
„Rucksack house“ zevnitř. Vnitřní prostor je díky oknům velmi dobře prosvětlen. Foto: Hana Schäfer
