Oprava, nebo devastace Karlova mostu? Šokující fotografie
442
Debaty o způsobu oprav Karlova mostu se pravidelně vrací na titulní stránky medií. Nyní praxi při opravě mostu dokonce šetří policie, která vyslýchá svědky, a na praktiky rekonstrukce unikátní památky se chystají blíže podívat inspektoři UNESCO. Praha ale tvrdošíjně setrvává na stanovisku, že vše je v naprostém pořádku. Máme důvěřovat úředníkům a politikům magistrátu? Nebo je na čase pozvednout hlas veřejnosti a zachránit, co se ještě zachránit dá?
Po "opravě"; Kameny nelícují a kvalita spárování zaujme na i první laický pohled; foto: Zachraňte Karlův most
Je Karlův most nenávratně poškozován za peníze daňových poplatníků?
Na straně jedné vystupují kritici stávajícího způsobu rekonstrukce Karlova mostu, kteří alarmují na poplach, že mnohé části Karlova mostu jsou nenávratně ničeny, ale spousta se toho dá ještě zachránit.
Způsob opravy Karlova mostu kritizovala Památková inspekce Ministerstva kultury, Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče i Národní památkový ústav.
V poslední době nejaktivněji na "obranu" Karlova mostu vystupuje ASORKD, Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, založená na podzim letošního roku. Ta podala trestní oznámení, na jehož základě šetří postupy při rekonstrukci Karlova mostu policie, i podnět k náhledu oprav UNESCO. Asociace podala též návrh na přezkumné řízení ve věci obnovy Karlova mostu Ministerstvu kultury ČR, které se jím obratem začalo zabývat.
Zábradlí Karlova mostu po "opravě"; foto: RESTAURO.CZ
Pražský magistrát dělá památkový dozor sám sobě
Majitel, investor a stavebník v jedné osobě, tedy město Praha, oponuje, že oprava probíhá podle schváleného projektu. Vedle toho ale památkový odbor magistrátu uznal "dílčí" pochybení a hlavnímu městu udělil ve správním řízení symbolickou padesátitisícovou pokutu a další dvě správní řízení zahájil.
Orgán státní památkové péče pověřený dohledem nad prováděním oprav Karlova mostu totiž zosobňuje právě památkový odbor pražského magistrátu OPK MHMP. Investor i dohledový orgán, jenž má práci investora kontrolovat, je tedy jedna a tatáž instituce. Zde spočívá úhelný kámen celého problému. Národní památkový ústav tak může jen opakovat svá varování o nenávratném poškozování mostu a doporučovat změnu přístupu investora. Větší pravomoc bohužel nemá.
Zpráva Památkové inspekce ministerstva kultury z 31. října loňského roku: "Stav oprav kamenného zábradlí je podle znaleckého posudku na samé hranici únosnosti a je z hlediska kamenického řemesla na velmi nízké úrovni. Nezvládnuté opracování kamenného materiálu, problematické osazení a celkový způsob opravy zcela jasně nekorespondují se základy památkové teorie a metodologie."
Kde je jádro sporu o Karlův most?
V zájmu všech zainteresovaných je jistě co nejšetrnější rekonstrukce Karlova mostu a jeho předání budoucím generacím v co nejlepším stavu. Proč tedy takové nejasnosti, protichůdná vyjádření a spory? Vše jistě předem řádně prozkoumali ti nejpovolanější odborníci, jež tato země má, kteří předem navrhli to nejlepší řešení pro každý dílčí úkon rekonstrukce. Nebo snad ne?
Karlův most po "opravě"; foto: Zachraňte Karlův most
Palcové titulky v novinách vyvolávají rozbouřené emoce, ještě větší pobouření ale vyvolávají fotografie z oprav Karlova mostu, které potrápí i oko laika. Stal se opravdu Karlův most obětí improvizace, šlendriánu a diletantských praktik?
Podívejme se tedy bez emocí na věcné jádro sporu, jak je zrcadlí dokumenty Památkové inspekce MK ČR, památkového odboru MHMP a Národního památkového ústavu. Památková inspekce kritizovala hlavně:
předem nebyl zpracován stavebně historický průzkum
nebyl zpracován restaurátorský záměr a projektová dokumentace
nebyla provedena řádná fotodokumentace a zaměření stavu před demontáží zábradlí mostu
na stavbě a v realizačním týmu plnohodnotně není zapojen ani architekt, ani restaurátor se zkušenostmi při obnově obdobných památek
výběr kamenů k výměně je nekoncepční, odstraňované kameny nejsou řádně dokumentovány
zlikvidovány byly i kvádry z původního Juditina mostu, které byly na Karlově mostě použity druhotně
kvalita kamenických prací je dalece pod únosnou mírou
původní kameny jsou nahrazovány kameny jiných rozměrů
používání průmyslových prefabrikátů místo kamenů opracovaných tradiční technikou, což je v rozporu s platnou legislativou
nebyl proveden průzkum lokalit, kde se těží karbonské arkózy, z nichž byl původně Karlův most vystavěn, proto je používán kocbeřský pískovec
zbytečně mnoho kamenů je zcela nahrazeno kameny novými s neautentickým opracováním
kvalita spárování je velmi nízká: spáry mezi kameny dosahují místy i 4 centimetrů, je používána nevhodná malta, která volně stéká na původní zdivo
kameny jsou osazovány bez respektování líce zábradlí: nesourodě ustupují či naopak vystupují oproti líci o celé centimetry
při demontáži kamenných bloků nevhodnou technologií dochází k jejich ničení
a několikeré další momenty
Zábradlí po "opravě"; foto: Zachraňte Karlův most
Zlepšila se úroveň prací na Karlově mostě?
Od této kritické zprávy uplynul víc než rok, co se tedy za tu dobu změnilo? Zlepšila se kvalita a šetrnost prací na Karlově mostě? Národní památkový ústav, který na jaře letošního roku zřídil speciální Komisi pro obnovu Karlova mostu, konstatuje některá drobná zlepšení (nyní se již před rozebíráním kamenů provádí dokumentace), ale celkově jsou jeho stanoviska vůči investorovi stavby - hlavnímu městu Praze - i vůči dozorujícímu orgánu státní památkové péče - památkovému odboru pražského magistrátu stále velmi kritická.
NPÚ ve snaze o uklidnění situace a nápravu nešvarů shledaných na způsobu obnovy Karlova mostu vydal v květnu letošního roku podrobné vyjádření, v němž navrhoval konkrétní opatření, jak zlepšit a napravit nedostatky, které rekonstrukci Karlova mostu trápí. Magistrát hlavního města Prahy ústy Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu zareagoval v srpnu rozhodnutím, v němž téměř všechny návrhy NPÚ odmítl a zbylá pozměnil.
NPÚ kontroval vyjádřením Komise pro obnovu Karlova mostu a kritickým podrobným rozkladem rozhodnutí magistrátu. O čem se v této přestřelce památkáři přou? Zdá se to nepochopitelné, ale ještě nyní, dva roky po zahájení první etapy obnovy Karlova mostu, vedou polemiku o naprosto elementárních věcech.
NPÚ: "Komise musí konstatovat,
že bez splnění těchto zásadních bodů nelze v dalším průběhu prací
vyloučit závažné poškození národní kulturní památky Karlův most."
Oprava Karlova mostu začala bez nejnutnější dokumentace
Je opravdu nutné zpracovat stavebně historický průzkum a památku před destruktivními zásahy zdokumentovat? Je opravdu nutné zpracovat před stavbou restaurátorský záměr, který by stanovil konkrétní technologické způsoby práce? Musí se opravdu opravy Karlova mostu účastnit zodpovědnost nesoucí architekt a restaurátor? Je třeba předem stanovit požadavky na konkrétní postupy kamenické práce a osazování bloků zábradlí? Má cenu se předem zabývat konkrétním typem a vlastnostmi zdící a spárovací malty?
Také jste si mysleli, že tyto otázky byly samozřejmě se vší zodpovědností precizně vyřešeny odborníky, ještě než byl z mostu vyjmut první kamenný kvádr? Nebyly.
Je to vskutku k nevíře, ale přesně k těmto otázkám si památkáři stále vyměňují svá stanoviska. Nyní, kdy do konce první fáze opravy Karlova mostu zbývají poslední měsíce.
Klenba po "opravě"; foto: RESTAURO.CZ
Pro opravu Karlova mostu nebyla stanovena základní kritéria
Co to znamená v praxi? To, že se při pracích na Karlově mostě celou dobu improvizovalo. Nikdo totiž předem nestanovil, jak konkrétně má vypadat např. povrchová úprava kamenů, jejich osazení a spárovaní. Nikdo nestanovil jasná kritéria pro výběr kamenů k nahrazení, způsob jejich demontáže a metodiku instalace bloků nových. Architekt a restaurátor se na dohledu "podíleli" pouze formálně, což dokazují docházkové zápisy stavebního deníku.
Primátor Bém: "Hlavní město Praha provádí primárně technickou opravu, jež má změnit opravdu katastrofální stav způsobený zatékáním do útrob mostu."
Podle kritického rozkladu NPÚ i podle Památkové inspekce MK ČR došlo k několikerému porušení platné legislativy. Jak na to reaguje Praha jako vlastník stavby a památkový odbor pražského magistrátu jako ten, kdo měl všechny náležitosti vyžadovat a dohlédnout na jejich plnění? Několikrát se nechali slyšet, že obnovu Karlova mostu chápou jako technickou liniovou stavbu, nikoliv jako rekonstrukci národní kulturní památky, a podle toho k ní přistupují.
Rozdíl v povrchovém opracování původních a nových kamenných kvádrů; foto: RESTAURO.CZ
Klíčová etapa oprav Karlova mostu teprve přijde
Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu pražského magistrátu jako dozorující orgán státní památkové péče v případě Karlova mostu fatálně selhal. Klíčová etapa obnovy Karlova mostu je teprve před námi. Bude se týkat nejcennějších partií mostu, jako jsou jeho klenby, opláštění mostu i mostní věže. Je na místě, aby jak oprávněné úřady, tak veřejnost vyvinuly tlak a úsilí směřující k důkladné revizi metodiky rekonstrukce Karlova mostu, aby byly rozptýleny veškeré obavy o osud památky. Nejedná se o spor odborníků - památkářů. Jde o vědomé zanedbání příprav rekonstrukce a obcházení platných zákonů ze strany hlavního města Prahy.
Zachraňte Karlův most
Pokud zastáváte názor, že Karlův most, památka doslova ikonická pro České země, nesmí být nadále předmětem improvizací a nekvalitní řemeslné práce, můžete podpořit petici ASORKD, která žádá, aby byly práce na Karlově mostě zastaveny do doby, "než budou investor a stavební firma připraveni provádět opravu s ohledem na jeho kulturní význam pro český národ a evropské dědictví". Petici již podepsalo více než 27 tisíc lidí, kteří jsou diskutabilním způsobem opravy Karlova mostu znepokojeni.
PETICE ZA ZÁCHRANU KARLOVA MOSTU
Foto: Zachraňte Karlův most
RESTAURO.CZ
Oprava Karlova mostu
O. Šefců a kol.: Karlův most, Praha 2007
