Kategorie

Netradiční ovocné dřeviny: Rakytník řešetlákový (Hippophäe rhamnoides)

Rakytník řešetlákový má přezdívku „citron nebo ananas severu“, díky svému vysokému obsahu vitamínu C v plodech. Tyto plody jsou jedlé jak čerstvé, tak upravené do džemů nebo kompotů. Na podzim mají keře obsypané bohatými trsy oranžových plodů i funkci dekorativní.

Obecná charakteristika

Rakytník je dřevinou poříčních koryt, stepí, alpských i krasových strání. Má velkou plasticitu výskytu, můžeme ho nalézt od Severního moře až po Altaj, Pákistán a Turecko, vždy ale hlavně ve vlhčích podmínkách. Jeho latinský název Hippophäe rhamnoides v překladu znamená třpytící se kůň. Vytváří rozkladitě větvené trnité keře s úzkými, na rubu stříbřitě zelenými listy. Dle odrůd dorůstá asi 2,5 až 3m výšky. Jde o rostlinu dvoudomou, která se opyluje větrem. Kvete od dubna do května, samičí rostliny mají žluté rourkovité květy v úžlabí listů, samčí rostliny vytvářejí krátké jehnědy. Plodem je oválná peckovička žluté nebo oranžové až tmavočervené barvy. Plody jsou ceněny pro svou vysokou biologickou hodnotu. Obsah vitaminu C je nejvyšší v měsíci září a pohybuje se v rozmezí 200-1200 mg ve 100 g plodů. Dále obsahuje karoteny a provitamín A (až 95 mg na 100 g plodů), vitamíny skupiny B, vitamín E a K, cukry, třísloviny, silice, organické kyseliny a oleje. Zatím nedoceněný zůstává rakytníkový olej. Olej z rakytníku má vysoce regenerační schopnosti, jedná se o biogenní stimulátor, který především ovlivňuje růst tkání při poškození kůže a sliznic. Má také značné baktericidní účinky. Významný je i obsah vitamínů - hlavně vitamínu A, C a E. Při vnitřním užívání pozitivně ovlivňuje činnost jater, pankreatu, snižuje sekreci žaludečních šťáv, podporuje hojení žaludečních a dvanácterníkových vředů, zlepšuje peristaltiku a velmi dobře působí i při hemeroidech. V neposlední řadě také výrazně posiluje imunitní systém zvláště u dětí.   

Výběr stanoviště - nároky

Tento druh je nenáročný na půdní prostředí, kromě zastíněných stanovišť se mu daří všude. Je to dřevina určená jak do parků a zahrad, tak také do extrémních stanovišť a devas­tovaných půd pro jejich rekultivaci. Díky svému protieroznímu účinku se sází na svahy a písčité půdy. Dusík poutající bakterie v jeho kořenech obohacují půdu dusíkem. Snáší znečištěné ovzduší, roste na suchých a chudých půdách s dostatkem váp­níku a je mrazuvzdorný. Na Sibiři v původním areálu výskytu keře rakytníku běžně vydrží mrazy až -50 °C.  

Pěstitelská technologie

Rakytník se dá rozmnožovat pomocí odnoží (odkopků), hřížením, řízkováním i semenem (po stratifikaci se výsev provádí na jaře). Výsadbu lze jinak provést na jaře nebo na podzim, na slunné místo. Je to rostlina dvoudomá, proto je potřeba vysadit samčí i samičí keře. Keře sázíme v poměru 1 ks samčí na 6 ks samičích rostlin, do plodnosti nastupuje třetím rokem od výsadby. Sklizeň je sice obtížná vzhledem k otrnění, ale plody bohaté na zdraví prospěšné látky za trochu námahy jistě stojí. Z jednoho keře rakytníku se dá sklidit úroda až 20 kilogramů plodů. Plody sklízíme od druhé poloviny srpna a lze je použít pro tepelnou konzervaci (kompoty, džemy) i k výrobě šťáv a sirupů. Pro sklizeň jsou doporučovány starší odrůdy Frugana, Dorana, Vitaminaja, Masličnaja a Altaja. Z novějších odrůd je to Hergo, Leikora - s nejvyšším obsahem vitaminu C a velmi dobrý opylovač Pollmix.      

Rakytníkový džem

Potřebujeme: 1 kg plodů rakytníku řešetlákového, 700 g cukru, 100 g pektózy (tekutý pektin)   Postup: Bobule očistíme, omyjeme, dáme do nerezového hrnce. Poté podlijeme troškou vody a vaříme do změknutí. Potom postupně přidáváme cukr s pektózou a vaříme do zhoustnutí. Ještě vroucím džemem naplníme čisté skleničky, uzavřeme je víčkem, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.    

Džem z hlohu a rakytníku

  Postup: Omyté bobule hlohu zalijeme vodou a vaříme na mírném ohni až změknou. Potom je prolisujme přes síto. Plody rakytníku propláchneme studenou vodou a vymačkáme z nich šťávu přes husté síto nebo plátno. Obě hmoty smícháme, osladíme a vaříme na mírném ohni až zrosolovatí. Plníme do nahřátých sklenic, zavíčkujeme a sterilujeme při teplotě 90°C 15 minut.   Potřebujeme: 1 kg bobulí hlohu, 1 kg plodů rakytníku řešetlákového, 1kg cukru, 1 litr vody.
ab
ab
ab
ab
ab