Kategorie

Kuchyň – ohnisko naší domácnosti

Byt i okolí domu, kde bydlíme, má stejně jako naše vnímání své těžiště a okraje. Hovoříme o periferním vidění, které je okrajem pro to, co je ohniskem našeho vnímání.
Podobně je tomu odstupňovaně v našem nejbližším prostředí, bytě, pak v bezprostředním okolí i v širších krajinně-sídelních souvislostech. Něco máme za ohnisko a jiné věci za okraj tohoto ohniska. V bytě je často ohniskem mikrospolečenského života kuchyň, krb.

Ohniskem mikrospolečenského života v bytě bývá často kuchyně

Kuchyň jako rodinný krb

Není náhodou, že latinské slovo focus, dříve, než se stalo fyzikálním pojmem zejména v optice, znamenalo nejen ohnisko, ale prvotně krb, oheň. Je tedy vidět, že ohřívací, pečící a jiné život prosvětlující funkce byly vždy – a dříve i do písmene – ohniskem života domácnosti. I dnes propojujeme, když rozvrhujeme dispozice bytu, kuchyň velmi často s jídelnou, kde se scházíme se svými blízkými při slavnostnějších příležitostech, či s obývákem, který plní podobně plnohodnotnou společenskou funkci. Kuchyň je tedy ohniskem, které nahrazuje dřívější krb, jenž se často spojuje s přídavným jménem rodinný. Rodinný krb je prostor, kde se dříve scházela širší a potom nukleární rodina. Ta sice dnes ztrácí svou společenskou relevanci, nicméně kuchyň si stále udržela privilegovanou pozici ohniska. Kuchyň je v mnoha domácnostech vlastně nejen provozně gastronomickým střediskem, ale do značné míry supluje někdejší salony, pak haly (ty jsou dnes opět na scéně, ale jen v těch nejluxusnějších bytech) a dnes jídelny či (nejsou-li) kuchyně.

Kuchyň v mnoha domácnostech do značné míry supluje dřívější haly

Reprezentativní kuchyně

Dříve se kuchyň oddělovala od reprezentativnějších prostor bytu, protože pro společenský ruch tu byly salony či v chudších bytech haly, ale po komunistickém experimentu s tzv. minimálním bytem, kdy se do evropského kulturního prostoru zavlekly ruské prostorové normy (prostorově skutečně zemljanky), tuto úlohu společenského dění převzaly jídelny či spíše kuchyně, vzhledem k tomu, že jídelny jsou v lepších bytech. Na kuchyň jsou tedy kladeny nároky nejen provozní, ale i reprezentační, proto by měla být parádní, nablýskaná, aby vnesla do našeho společenského cvrkotu trochu lesku. Je velmi paradoxní, že břemeni tolika důležitých úloh, jež leží na kuchyni jako provozně-společenském prostoru, neodpovídá její rozloha. Kuchyň je ve vztahu k ostatním místnostem bytu většinou malá navzdory tomu, že se v ní odehrávají nejčetnější i nejdůležitější události našich domácností. Je-li kuchyň malá, vrací těžiště společenského života domácnosti do obývacího pokoje, který supluje chybějící salon. Jenže většina společenských událostí je spjatá s pitím a jídlem, takže nejčastějším a nejoptimálnějším řešením je propojit kuchyni s obývákem. Tedy ať chceme či nechceme, kuchyň je naší Vestálkou, která bdí nad plamenem našeho domácího krbu.
ab
ab
ab
ab
ab