Kategorie

KALENDÁRIUM ZAHRADNÍCH PRACÍ – PROSINEC

Sněhová nadílka, jako každý rok, opět silničáře zaskočila. Zahrádkáři jsou na tom lépe, ti se zimou počítají a vědí, že mráz i sníh stejně přijdou. A proč ne, Vánoce jsou tu co nevidět a my si konečně můžeme s úlevou vydechnout. Na zahradě nás nyní nic nehoní.

Pokojové rostliny

Vánoční kaktus by měl mít v této době již poupata. Přeneseme jej do mírného tepla a začneme opatrně zalévat. Poinsettie čili pryšec nejnádhernější, kterému neřekneme jinak než, vánoční hvězda, vyžaduje stálou pokojovou teplotu a dostatečně vlhkou půdu. Rostliny v interiérech přihnojujeme v delších intervalech, stačí jednou měsíčně. Na začátku měsíce na svatou Barboru je zvykem nařezat větvičky, aby stačily rozkvést do Štědrého dne. Jak se nesplést a vybrat ty opravdu kvetoucí? Květní pupeny poznáme podle toho, že jsou větší, kulatější a často více nahloučené (třeba u třešní). U zlatice kvetou až dvouleté větve. Zasychání větviček v bytě, hlavně na počátku rychlení způsobuje suchý vzduch. Spolehlivý je následující postup: Větve se svážou do svazečků a nechají se několik hodin zvolna rozmrznout. Pak je ponoříme přibližně na půl dne (nebo na noc) celé do vany s teplou vodou (asi 30 °C). Druhý den větve zabalíme do mikroténového sáčku a kolmo postavíme do okurkové sklenice v místnosti teplé alespoň 20 °C. Necháme je tak týden či dva než začnou výrazně rašit. Pak větve aranžujeme do váz a občas mlžíme. Výživu pro řezané květiny nepřidáváme, ale vodu nejméně jednou týdně vyměníme a přitom větvičky zkrátíme asi o 5 cm.

Zeleninové záhony

Jestliže se nám podaří vystihnout den kdy nemrzne, můžeme vyzkoušet výsev petržele a mrkve. Zimní výsev se leckde osvědčí a zvlášť tam, kde je půda na jaře dlouho rozmáčená. Mrkev i petržel mají dlouhou dobu a na jaře nám dříve vzejdou. Bezmrazých dnů využijeme ke sklizni kadeřávku, růžičkové kapusty, či zimního pórku ze záhonů, které jsme minulý měsíc zakryli slámou či chvojím. V předvánočním chvatu nezapomínáme pravidelně kontrolovat uskladněnou zeleninu. Na ochranu proti myším rozmístíme na vhodná místa pastičky s lákavou, ne však jedovatou návnadou, abychom náhodou současně neotrávili i kočku. V prosinci se venku dlouho nezdržíme, ale zeleninu můžeme pěstovat i doma: na světle pažitku, kadeřavou petržel a v tmavém sklepě puky čekanky salátové.

Ovocné stromy

V ovocném sadu můžeme pracovat i v mrazu. Odstraníme mumifikované  a zapomenuté plody, (ty jsou na bezlistých stromech snadno viditelné) a všechny opadané plody pod stromy rovněž uklidíme. Za příznivého počasí začneme oškrabávat starou borku z kmenů rovnou na plachtu podloženou pod stromem. Všechny oškrábané části pálíme. Kdo se chystá na jarní přeroubování ovocných stromů může od poloviny měsíce začít s řezem roubů. Prostory s uskladněným ovocem často větráme, skladované ovoce kontrolujeme a plody se znaky napadení hnilobou likvidujeme.

Okrasná část zahrady

Dostatečná vrstva sněhu je nejlepší ochranou pro naši zahradu. Při větším sněhovém přídělu shazujeme těžký sníh z větví, aby je nerozlámal. Preventivně svážeme vrcholky sloupovitých jalovců a tújí. Naopak v bezsněžných obdobích musíme dát pozor, aby při oteplení netrpěly okrasné dřeviny nedostatkem vláhy. Proto ve dnech kdy nemrzne poctivě proléváme obzvláště nové výsadby a mladé stromky a keře. Pravidelně kontrolujeme uskladněnou zeleninu, hlízy a cibule okrasných rostlin a rovněž se podíváme jestli jsme někde nezapomněli přípravky na ochranu rostlin - tekuté nesmí zmrznout a sypké zvlhnout.  Oboje sníží účinnost přípravků, které jsou na jaře k nepotřebě. Neškodí udělat si malou inventuru a staré a prošlé přípravky vyřadit a ekologicky zlikvidovat. Nejlepším řešením je odevzdat přípravky do sběrny nebezpečných odpadů, kam postřiky a jedy patří. Zasněžená zahrada je jediné období klidu, které zahrádkář má. Kdo má chuť může plánovat kam co příští rok zasadí či zaseje, která semínka je potřeba dokoupit nebo se věnovat něčemu na co jindy není čas. Třeba se podívat na nějakou pěknou vánoční výstavu.
ab
ab
ab
ab
ab