Podmínky u nás nejsou pro pěstování některých druhů zeleniny příznivé, od čeho ale máme skleníky? Stavba skleníku zabere jen pár dní, těšit se z něj ale budete několik let.
Vyžaduje stavba skleníku povolení?
Podle nového zákona stavba skleníku o rozměrech do čtyřiceti metrů čtverečních a maximální výšce pět metrů nevyžaduje žádné stavební povolení ani ohlášení (tento zákon se týká i zimních zahrad), na stavebním úřadě si vyžádejte jen územní souhlas. Povolení je třeba si zajistit pouze v případě stavby skleníku v zahradní kolonii či na jiném pozemku, který je v pronájmu. K jeho stavbě musí dát majitel souhlas, jenž by měl být zpečetěn řádnou smlouvou mezi ním a nájemcem.
Stavba skleníku na vlastním pozemku by měla být odsouhlasena z řad majitelů okolních zahrad, zejména pokud jsou pozemky v těsné blízkosti a dělí je pouze společné oplocení. Získáním souhlasu (rovněž nejlépe písemnou formou) se majitel skleníku může vyhnout případným rozepřím v budoucnu.
Pro skleník vyberte správné místo
Postavit skleník na jakémkoliv volném místě na zahradě není nejlepší řešení, je důležité věnovat místu co největší pozornost. Skleník by neměl stát pod stromem (nebezpečí pádu ovoce či ulámaných větví pod tíhou sněhu) a neměla by mu stínit žádná budova. Je dobré se vyhnout i větrným místům, jelikož by se skleník při extrémně nepříznivých podmínkách mohl poničit. Dále je vítr zodpovědný za odvádění tepla od skleníku a tím prodlužuje zrání plodů uvnitř.
Pro skleník vyberte takové místo, kam svítí slunce nejdéle. Směr skleníku je také důležitý, jeho čelo zpravidla míří na jih, aby polední slunce rostliny ve skleníku nespálilo. Je-li to možné, postavte jej blízko vodní nádrže (studny) nebo jiného zdroje vody, aby bylo zavlažování jednodušší. Soustřeďte se rovněž na plochu skleníku, která by měla být rovná. Skleník, který chcete postavit na svahu (nemáte-li jinou možnost), musíte pomocí betonové podezdívky vyrovnat.
Koupit, nebo vyrobit?
Jste-li manuálně zruční a máte dostatek vhodného materiálu, stavba dřevěného skleníku by vám neměla dělat potíže. Pokud však chcete nechat tuto práci odborníkům a koupit hotový skleník, pozornost věnujte materiálu konstrukce i okenních výplní. Skládané skleníky jsou vyráběny z lehkého pozinkovaného plechu nebo těžší oceli a železa. Okenní výplně jsou z klasického odolného skla nebo polykarbonátu.
Každý skleník by měl být ukotven na pevných betonových základech, které jsou na rozdíl od základů z trámů stabilní. Základy z trámů či pražců si časem sednou a skleněné výplně popraskají v důsledku zkřížení konstrukce. Některé skleníky betonové základy nepotřebují a místo nich je možné použít takzvané kotvící piloty, ty však vyžadují rovnou plochu. Pokud si na stavbu skleníku netroufáte, s jeho zakoupením si objednejte i montáž. Cena montáže se u různých prodejců či výrobců liší, obvykle se pohybuje od deseti do pětadvaceti procent z ceny skleníku.
Okna a dveře
Některá okna skleníku by neměla být usazena napevno a měla by se dát otevřít. Větrání je v horkých letních dnech nezbytné. Pozornost provedení oken věnujte zejména tehdy, pokud víte, že se o jejich časné otevření nebudete moci postarat. Zde se osvědčí okna s automatickým otvíračem, jenž okno otevře vždy, když se ve skleníku začne zvyšovat teplota (cena automatických otvíračů oken se pohybuje od 600 do 1200 korun).
Dveře skleníku volte raději klasické nebo posunovací na kolečkách. Jejich výška i šířka by měla být větší, než jste vy sami. Zároveň musí být dost široké na to, aby přenášení materiálu ze skleníku i dovnitř nebylo zbytečně složité.
Jak velký skleník potřebujete?
Velikost skleníku záleží na počtu a druhu rostlin, které v něm chcete pěstovat, a na rozměrech volné plochy na zahradě – skleník by měl stát minimálně metr od plotu, nejlépe však dva metry od okolního oplocení. Vyrábí se v několika tvarech (například typ „áčko“ nebo „oblouk“) a v různých velikostech. Šířka skleníku začíná na dvou metrech, délka většinou na dvou a půl. Délka je zpravidla libovolná a v případě, že máte vlastní sklo, lze se s výrobci domluvit na dodání konstrukce bez výplní.
Záhony a truhlíky ve skleníku
Uspořádání vnitřní části skleníku rovněž vyžaduje trochu zručnosti a zvážení vašich možností. Ty se týkají úprav a péče o rostliny. Vnitřek skleníku můžete opatřit klasickými záhonky, ale zvolit můžete i pohodlnější možnost, a sice instalaci vysokých dřevěných truhlíků. Jejich výšku zvolte dle svých rozměrů (smysl vysokých truhlíků tkví v jednoduchém přístupu, při opečovávání rostlin a zeminy se nemusíte ohýbat). Truhlíky se po pevném usazení a ukotvení naplní zeminou a jsou připraveny k osázení.
Ke stropu skleníku si můžete po celé jeho délce namontovat několik konzolí, které budou sloužit jako záchytné body pro navazování rostlin. Místo nich ale můžete použít pouze obyčejné drátky, jejichž umístění je podstatně jednodušší. Chcete-li do skleníku připevnit i různé poličky, myslete na jejich umístění ještě před vytvořením záhonků či usazením truhlíků. K poličkám byste měli mít snadný přístup, to znamená bez nechtěného šlápnutí do záhonku nebo vzájemného stínění přerůstajících rostlin okurek a květináčů na poličkách.
Co lze ve skleníku pěstovat?
V dostatečně prostorném skleníku lze již od února pěstovat všechny druhy zeleniny, které se pěstují v záhoncích na zahradě od jara, během léta či na podzim. V zimních měsících si rostlinky předpěstujte v domácím prostředí a následně jimi osázejte celý skleník. Jelikož v únoru i v březnu stále mrzne, rostlinky by i ve skleníku zahynuly. Je proto nutné jim přitápět, a to buď plynovými kamínky, nebo elektrickým přímotopem.
Ve skleníku můžete pěstovat rajčata, okurky, papriky, lilek a další zeleninu z ovoce se vyplatí vyzkoušet například melouny, kiwi, vinnou révu nebo jahody.
