Kategorie

Interiérové dekorativní omítky

Jedinou možností, jak ozvláštnit stěny v bytě, bývala dříve pouze barva. Omítka bývala hladká a navíc vždy záležitostí pro odborníky, neboť na její kvalitě závisel celkový vzhled bytu. Vývoj ve stavebnictví se ale ubírá rychle kupředu a omítku si dnes může šikovný laik udělat svépomocí.
Zdaleka už také neplatí, že musí být jen hladká; výběr je široký a jaký typ zvolíme, je čistě na nás. Jestliže se rozhodneme pro dekorativní omítkovou hmotu, můžeme její konečný vzhled upravit zcela podle svého vkusu a zaměření a vtisknout jí naprosto výjimečný charakter. Stačí špachtle, hladítko, štětec, zednická lžíce, houba nebo vzorovací či reliéfní váleček. Pokud chceme dekorativní omítku barevnou, můžeme ji jako každou jinou omítku pouze přetřít barvou, v případě velmi hrubého typu je vhodnější přimíchat přímo do připravené hmoty tónovací pastu.

Dekorativní omítku můžeme doma vytvořit například pomocí špachtle

S Raiffeisen stavební spořitelnou si již dnes můžete splnit své sny. Využijte nabídku výhodných úvěrů a stavebního spoření. Spolehněte se na perfektní servis, vstřícný přístup a v některých parametrech dokonce výjimečné podmínky! Přesvědčte se zde

Omítky mnoha druhů

Dekorativní omítky vybíráme podle toho, nakolik plastický chceme mít povrch stěny. Podle velikosti granulí přídavného materiálu, většinou písku, se omítky dělí na třecí a válečkové neboli strukturální. Hrubá třecí omítka by měla obsahovat granule o velikosti 2–3 mm, pro strukturální omítku jsou dostačující granule velké 1 mm. Omítky se dále liší podle charakteru použitých přídavných pojidel, která mohou být minerální nebo syntetická. Minerální pojidla jsou zpravidla přísady přírodního nerostného charakteru, například křída, sádra nebo cement. Omítka s obsahem syntetických pojidel, někdy označovaná jako nátěrová, je velmi jemná, dostatečně přizpůsobivá podkladu a velmi odolná vůči trhlinám a škrábancům.

Připravte si podklad

Aby byl výsledek co nejlepší, je nutné dobře připravit podklad pro omítku. Zeď musí být zbavena všech volných částí, prachu, nečistot, případně zbytků tapet a podobně. Jelikož je dekorativní omítka nanášena pouze ve velmi slabé vrstvě, musíme předtím také zahladit všechny nerovnosti zdi hlubší než jeden milimetr. Poté na stěnu naneseme speciální emulzi, která zajistí dobrou přilnavost a dlouhou životnost nového povrchu. Emulzi vybíráme vždy podle druhu podkladu. Pro nanášení a roztírání dekorativní omítky používáme nejlépe dokonale čisté nerezové hladítko, případné nečistoty by mohly ovlivnit její výsledný vzhled. Směr roztírání určí také směr struktury, je tedy důležité, abychom postupovali stejně po celé ploše stěny. Dekorativní omítka nám sice dává určitou možnost uplatnit své tvořivé vlohy, při jejím samotném nanášení však nesmíme zapomínat, že máme pouze určitý vyhrazený čas, kdy je možné s omítkou pracovat – tedy dobu, po kterou je omítka ještě plastická a můžeme ji urovnávat, opravovat či nově vzorovat. Jakmile omítková hmota ztvrdne, další opracování už není možné.

Dekorativní omítky mohou mít i jednoduchou strukturu

Výhody a nevýhody dekorativní omítky

Jednou z mnoha předností dekorativních omítek je tvrdý a velmi odolný povrch. Díky "dýchání", tedy přijímání a vydávání vlhkosti, navíc pozitivně ovlivňují klima v místnosti. Je však nutné o ně také pečovat, mezi určité nevýhody totiž patří skutečnost, že zvláště hrubé omítky slouží jako lapače prachu. Při čištění můžeme využít toho, že dekorativní omítku lze po zatvrdnutí omývat, nejdříve tedy lehce vyčistíme jemným kartáčem prohlubiny v omítkové ploše a pak omyjeme vodou. Každý třetí nebo čtvrtý rok je navíc nutné omítku znovu natřít, buď na bílo nebo v barvách podle vlastního vkusu.
ab
ab
ab
ab
ab