Kategorie

Historie nábytku, 6. díl: Řecké a římské úložné prostory

Málokdo si při představě antického nábytku vybaví skříň. Přitom první skříně vznikaly právě v této době. Mezi charakteristickou výbavu starověké domácnosti můžeme bezpochyby zařadit také truhly. Jakým způsobem ukládali své věci lidé ve starověku? Dnes se budeme věnovat řeckým a římským úložným prostorám.
Truhla je jedním z mála typů nábytkového umění, který je charakteristický spíše pro dobu minulou. Přiznejme si – dnes už vyšla truhla z módy. Navzdory pokusům několika nadšenců a obdivovatelů tradic se s truhlou v domácnostech téměř nesetkáme. Přitom se snad až do 19. století jednalo o základní úložný prostor od dob starověku.

Řecko

Řecké truhlice se nazývaly kibótos nebo také larnax. Běžné byly ale i skříně, ovšem až v době římské. Nazývaly se almaria. Kromě oděvů se do nich ukládaly i cenné věci jako šperky apod. K uchování potravin, především obilí, mohly truhly sloužit také, pak byly ale uschovány v samostatných komorách ve druhém nadzemním podlaží. Víno, ani jiné tekutiny či potraviny vyžadující chlad, se do truhel neukládaly. Pro ně byly vyhrazeny sklepní prostory, nebo temné komory bez oken. Pro ukládání osobních drobných předmětů byly vyráběny malé šperkovnice a truhličky používané především v bohatších domácnostech.

Řím

Ačkoliv v Římě nebyly skříně, nebo-li almaria, ničím neobvyklým, přesto ukládali Římané své tuniky a tógy do truhel. Římské skříně byly jedno i dvoukřídlé a sloužily jako úložiště nádobí a toaletních potřeb. Archeologové objevili také skříně členěné horizontálně, kde ve spodní menší části byla umístěna zásuvka. Truhla sloužila stejně jako v Řecku k úschově oblečení, ale také jako pokladnice, nebo prostředek pro přepravu zboží. V případě pokladnice bývala opatřena zámky a kováním, nebo pevně uchycena ke kamennému podstavci. Takto upevněná truhla byla zajištěna proti krádeži. Kromě truhlic a skříní se používaly také komody nebo malé skřínky se zásuvkou připomínající dnešní noční stolky.

Materiály

Není potřeba zdůrazňovat, že i v tomto případě byl nábytek sestavován především ze dřeva. Nicméně u truhlic byl nezvykle často používán i kov. Zvláště pak, jednalo-li se o truhly sloužící jako pokladnice, nešetřilo se mnohdy materiálem ani výzdobou. Nejčastějším zpracováním byla kombinace dřeva a kovových plátů – konkrétně železných nebo bronzových. Skříně byly téměř výlučně dřevěné, často zdobené například dveřním výpletem z proutí nebo rákosu.
ab
ab
ab
ab
ab