Až do josefínských reforem bylo domovní znamení jediným identifikačním znakem domu. Už staří Egypťané si nechávali vytesat na svá obydlí reliéfy, které označovaly, jaké služby je obyvatel tohoto domu schopen poskytovat. Např. v roce 1877 našli archeologové v Gíze kamenný reliéf, který měl upozorňovat na to, že majitel domu měl mimořádnou schopnost vykládat sny.
V dobách evropského středověku se v souvislosti s rytířskou kulturou zrodila heraldika. Malovaná znamení na štítu se začala používat jako jakási vlastnická značka, která se začala objevovat postupně také na hradních průčelích, kaplích… Stejným způsobem začala označovat svůj majetek i církev a později i měšťané. Viditelná označení domů napomohla lepší orientaci.
Článek z kategorie: Archiv
Historie domovních znamení
187