Kategorie

Historie bydlení: V časech klasicismu a empíru, 3. díl

Převratné společenské změny, nastoupené na konci 18. století, se nevyhýbají ani venkovu. I sem postupně pronikají nové trendy v umění i architektuře. Klasicizmus a empír se podepisuje na novostavbách i dobových přestavbách, jeho vliv je ale zřejmý i při pohledu na v této době zakládané zahrady a parky.
Dvorní rada osvícené císařovny Marie Terezie František Antonín Raab je autorem reformy, která se nazývá raabizace. Její podstata spočívá v parcelaci statků a dvorů královské komory a v přidělování půdy z nich drobným rolníkům. Ti místo roboty na panském pracují na svém, pouze odvádějí předepsané peněžité dávky. Vznikají tak zcela nové vesnice s mnohdy pravidelným půdorysem a prostornou čtyřúhelnou návsí. Starší vesnice této doby ovládá ještě dlouho do 19. století selské baroko. Klasicismus a empír proniká především tam, kde je zámek s panským dvorem. Zámeckých novostaveb však u nás není mnoho. Šlechta buduje svá nová sídla především v centru monarchie, ve Vídni. V českých zemích se omezuje spíše na přestavby a adaptace starších rodových sídel.

V zámeckých zahradách

Proměnou procházejí i přilehlé zámecké zahrady a parky. Francouzský park, tolik oblíbený v baroku, je vytlačován parkem anglickým a jemu podobným parkem romantickým. Na místo geometrických obrazců záhonů a květin nastupuje komponovaná volná příroda. Skupiny stromů a keřů se střídají s volným prostranstvím luk, kde se pořádají baletně pojaté pastýřské hry. V parcích nechybí ani rybníčky s umělými ostrůvky, umožňující šlechtě projížďku na lodičkách. V romantickém parku nalezneme i různé gloriety, pavilóny a chrámky. Jejich jména jsou charakteristická pro dobu hlásající s Rousseauem návrat k přírodě. Příkladem takové stavby je „chrámek přátel venkova a zahrad“ z roku 1784 v areálu zámku ve Veltrusech.

Inspirace z blízka i z daleka

V zahradách nechybí ani čínské pavilony, zdrobněliny antických chrámů, egyptské kabinety a sfingy, obelisky s obrázkovým písmem, umělé gotické zříceniny, poustevny se zvoničkou. Na procházce si šlechta dopřává mléka švýcarských krav chovaných u švýcáren a „venkovských“ salaší. Na Malé Skále, na místě starého hradu Vranova, buduje průmyslník Römisch v roce 1814 Panteon. Vede k němu stezka lemovaná mohylami a náhrobky s runovým písmem, pod skalou se skrývá lesní hřbitůvek. V Lednici vzniká triumfální římský oblouk i turecký minaret...

Předměstské zahrady

Romantické stavby nechybí ani v lázeňských parcích a klasicistních zahradách předměstských vil a usedlostí. Na pražské Klamovce si nechal majitel Clam-Gallas vztyčit pomník válečnému koni a pomník oblíbenému brazilskému ptáku. Skla v kupoli „chrámku noci“, z roku 1790 působí zevnitř dojmem hvězdné oblohy. Na jiné pražské zahradě, tentokrát u usedlosti Cibulka, byla kolem roku 1820 vybudována rozhledna v podobě gotické zříceniny, ale také „chrámek Diany“, čínský pavilón a umělá zřícenina „Dantovo peklo“.  V zahradách při vilách, ale i v zámeckých parcích se nepostradatelným doplňkem stávají skleníky.
ab
ab
ab
ab
ab