Historie bydlení: V časech klasicismu a empíru, 2. díl
355
Do měst, do nově vzniklých továren, přicházejí lidé z venkova, aby tu nalezli zdroj obživy. Růst průmyslu vede k růstu výstavby, do výše se tyčí nové komíny, rozrůstají se dělnické čtvrtě a železniční tratě. V tomto období se rodí i zcela nový druh budovy – činžovní dům.
Příliv venkovského obyvatelstva si vynucuje řešení bytové otázky a dává vzniknout novému typu městského domu. Rodí se nájemní – činžovní dům, určený pro větší počet rodin. Prvním takovýmto domem u nás je pražský Platýz z let 1813 až 1822. Oproti starším domům je činžovní dům moderní, vzdušný a světlý. Do jednotlivých bytů se vstupuje z pavlačí, na jejichž konci se nachází společná toaleta. Na pavlačích se také odehrává značná část života obyvatel činžovního domu. Vedle nové výstavby však dochází i k přestavbám starších budov. Přistavují se dvorní křídla a staleté domy se prosvětlují nově proráženými šachtami světlíků.
Ve městech dochází k vymizení dřevěné zástavby, místo ní se staví např. činžovní domy
Změněná tvář měst
Činžovní pavlačový dům není jedinou převratnou změnou doby. Výstavba požárních štítů, vyzděných nad hraničními zdmi a s tím spojené obrácení střešního hřebene o devadesát stupňů, zbavují města malebných štítů nad průčelím domů. Staré domy přicházejí i o svá podloubí, která se zazdívají. V přízemí se budují krámy s typickými dvoukřídlými vraty. Z venkovských měst mizí, zčásti následkem požárů, doposud hojně zastoupená dřevěná zástavba. Objevují se ale již také moderní městské lázně a plovárny, stavějí se divadla, měšťanské střelnice, špitály a nemocnice.
Dobové vyobrazení železnice
Silnice, železnice a továrny
Hospodářský a technický pokrok obohacuje průmyslová sídla o řadu dosud neznámých a nevídaných staveb. Města se spojují sítí silnic, budují se železniční tratě, po kterých jezdí parní lokomotivy. První železniční trať s parní lokomotivou v českých zemích začala svůj provoz v roce 1839. Vedla z Vídně do Bochnie v Polsku a měla odbočky do Brna, Olomouce a Opavy. V roce 1845 začal provoz na trati Olomouc – Praha. Při železnicích vyrůstá nezbytné vybavení – nádražní budovy, výtopny, vodárny, strážní domky, mosty, ale i hotely při stanicích. První továrny s vysokými, štíhlými, mnohobokými komíny, se stávají novými městskými dominantami. V jejich blízkosti se budují řady nebo ulice typových dělnických kolonií. Panoramata některých průmyslových měst mění vysoké pece železáren a vápenky s vysokými komolými středními částmi na oválném půdoryse, se dvěma krátkými komíny na vrcholu.
Velice oblíbenými místy se stávají rozhledny
Z měst do krajiny
Městské obyvatelstvo si krátí volný čas výlety do okolí, často jen nedaleko za bránu. Tady vyrůstají na vyvýšených místech první rozhledny a vyhlídkové pavilony. V českých zemích patří prvenství rozhledně na Kleti u Českého Krumlova, vybudované v roce 1825. Ve stavebních konstrukcích rozhleden se nezřídka odráží dobový romantismus. Bývají dřevěné a kryté doškovou nebo šindelovou střechou. Při léčivých pramenech se s oblibou budují malé venkovské lázně, tvořené celou řadu budov a pavilónů, gloriety a sloupovými kolonádami, v menších místech často celodřevěné.
