Andrea Palladio, významný italský renesanční architekt, postavil v okolí Vicenzy a Benátek velké množství venkovských sídel, které se díky jejich výjimečné kvalitě dostaly na seznam Unesco.
Vily Andrey di Pietro della Gondola známého pod jménem Andea Palladio vznikaly od padesátých let 16. století především v okolí Vicenzy a výrazným způsobem dotvořily také krajinu Benátska.
Vila Rotonda A. PAlladia u Vicenzy
Foto: autorka
Palladiovy vily a příroda
Vily patrně představují architektova nejznámější díla (i když vytvořil celou řadu městských paláců či sakrálních prostor) a je na nich dobře patrné architektovo zrání a hledaní nových možností. Ať už se jedná o velkoryse koncipované vily nebo venkovské stavby menších rozměrů, vždy jsou jasně čitelné matematické proporce, na první pohled zdánlivě jednoduché pronikání jednotlivých prvků, nejpozoruhodnější je však především zasazení do krajiny, jež je v architektonickém konceptu Palladiových vil snad nejdůležitějším momentem. Zároveň je možno chápat jej jako znovuobjevení přírody a vystupňování účinku ve spojení stavby a volného prostoru.
Palladiova vila Emo – majestátní vstup
Foto: autorka
Stavební dispozice Palladiovy vily
Pokud bychom obecně hovořili o stavební dispozici těchto staveb, je možné rozlišit centrální salón, kolem něhož jsou seskupeny ostatní rezidenční místnosti. Do přízemí architekt situuje místnosti, které byly užívány především v teplých obdobích roku. Ty jsou umístěny kolem hlavního sálu a v případě velkoryseji komponovaných staveb jsou jim vyhrazeny prostory také v bočních křídlech. Fasády vil jsou velmi často ozdobeny typickými lodžiemi s dórskými či jónskými sloupy.
Palladiánskou vilu lze chápat nejen jako centrum hospodářsky spravovaného území, ale je rovněž místem pobytu aristokracie a spojuje tak ruku v ruce obě funkce – společenskou a hospodářskou – v jeden celek. Rezidence je v menší či větší míře propojena s původními tradičními hospodářskými účely předchůdců těchto venkovských staveb.
Základní schéma Palladio neustále obměňuje: od jednoduchosti vily Emo ve Fanzolu, přes intelektuální variace ve vile Barbaro v Maseru, až po sofistikovanou vilu Malcontenta u Miry. Mezi dalšími početnými stavbami vyniká obzvláště vila Capra známá spíše pod názvem Rotonda (1550–1551), patrně Palladiova nejznámější stavba, v níž rozehrává antické schéma vily chrámu.
Vila Malcontenta na řece Brenta (Benátsko), autor A. PAlladio
Foto: autorka
