Baroko nalezlo živnou půdu také v Německu. V nábytkářských technikách se projevilo především hojně užívanou intarzií a řezbou. Výtvarné tvarosloví, opírající se o renesanci, tu však přetrvávalo ještě dlouho.
Po skončení třicetileté války v roce 1648 objednávali bohatí němečtí měšťané a šlechta okázalé kusy barokního nábytku, aby dali najevo své bohatství a umělecký vkus.
Jižní Německo
Pro tento nábytek byly typické marketerie provedené ve slonovině, v ebenu či v cínu, vsazené do ořechového dýhování. Tvary nábytku byly charakteristické svojí rozevlátostí, jinde v Evropě nevídanou. Augsburgské dílny se specializovaly na výrobu luxusních kabinetů s marketerií ze slonoviny a ebenu. Bavorský dvůr byl silně ovlivněn vzory z Francie. Vznikaly tu mimo jiné také konzolové stolky s francouzskými balustrovanými nohami a lehčí stolky ve stylu Boullea.
Konzervativní sever země
Severní německé státy zůstávaly dlouho konzervativní a spokojily se s nábytkem dováženým ze severních nizozemských provincií. Po smrti Fridricha I. Pruského v roce 1713 došlo však zde k orientaci na italské baroko.
Drážďany – nové umělecké centrum Evropy
Umělecké centrum se přesunulo do Drážďan. Tam pak vzniklo - na dvoře saského vévody Augusta Silného - jedno z nejdůležitějších kulturních center Evropy.
Hamburg – město nábytku
Významným městem z hlediska výroby nábytku se stal také Hamburk. Zdejší čtyřdveřové skříně úzce navazují na Holandskou renesanční skříň. Mimo to vznikl v Hamburku okolo roku 1700 překrásný typ dvoudveřové skříňě s rovnou římsou. Čelní plochy takovýchto skříní byly zdobené, s probíhajícími pilastry. Skříně pocházející z Gdaňska mají lomené římsy a jejich čtvercové výplně jsou zdobeny řezanými výjevy z mytologie.
Severní nizozemské provincie
Oblast severních nizozemských provincií lze v oblasti nábytkářských technik považovat spolu se severním Německem za jeden celek, přestože také zde vznikaly místní varianty. Severní Nizozemské provincie získaly vestfálským mírem nezávislost na Španělsku. Mezi tradiční formy nábytku tu po celé 17. století patřily stoly, skříně a truhly vyráběné z ořechového dřeva a zdobené rostlinným ornamentem nebo geometrickými tvary.
Jižní Nizozemí
V jižním Nizozemí se na výzdobu kabinetů používaly exotické materiály, jako jsou např. eben, slonovina, želvovina a ozdobná kování. Významné zde bylo postavení Antverp, tehdejšího střediska obchodu s těmito materiály. Kromě toho byly kabinety malovány rubensovským stylem. Exteriér zdobily plaménkové lišty, zatímco otevřený interiér detailně propracované, bohatě barevné scény.
Boltcový dekor
Jedním z nejvlivnějších prvků výzdoby, které spatřily světlo světa na severu Evropy, byl boltcový dekor. Ten v Amsterdamu provázel mimořádný realizmus, s nímž se vyřezávalo ovoce a květiny. V severních provinciích se na výrobu kabinetů používal především palisandr a eben. Dílna Hermana Doomera v Amsterdamu se specializovala na dýhování ebenem vykládané perleťovými květinami. Roku 1685 přišel ke dvoru Viléma III. Oranžského Francouz Daniel Marot, který sem přinesl styl z Versailles.
