Fotoreportáž: Vydejte se po stopách známých architektů
323
Brno ani zdaleka není jen světoznámá vila Tugenhadt, skrývá totiž další spoustu architektonických skvostů meziválečné architektury. Tyto zajímavé stavby mapuje nový projekt Brněnský architektonický manuál.
Sami jsme si prošli jednu z manuálem navrhovaných stezek a přinášíme vám fotoreportáž ojedinělých domů a vilek. Jaká architektonická tajemství tedy skrývají brněnské Žabovřesky?
Kde začít
Trasa stezky brněnskou čtvrtí Žabovřesky začíná nájemním domem na ulici Krondlova. Nejlépe se k němu dostanete tramvají č. 4 na Náměstí Míru nebo autobusem 51 a trolejbusem 39 ze zastávky Barvičova. Čeká na vás hned 46 architektonicky zajímavých staveb z meziválečného období a současně také krásná procházka Wilsonovým lesem. Pokud nezabloudíte, trasa má pouhé 4,4 kilometry.
Malý nájemní dům na Krondlově z roku 1937 je jednou z mála staveb v Brně z pera maďarského architekta Emericha Spitzera. Výraz domu dodávají především dva důmyslně řešené zaoblené balkony, jejichž zábradlí plynule navazuje na okenní římsy. (v příloze foto č. 1, 2)
(v příloze foto č. 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24)
Hned pod kopcem Wilsonova lesa se rozprostírá vilová kolonie nazvaná Nový dům. V roce 1928 se v rámci velkolepého projektu Výstava soudobé kultury v kolonii postavilo šestnáct domků, které měly ukázat možnosti tehdejšího úsporného bydlení pro střední vrstvu a především mladé rodiny.
Návrhu nových experimentálních rodinných domů a vilek za využití nejen nových materiálů, způsobu konstrukce, ale i inovativního dispozičního řešení, se ujalo hned devět architektů. Nejmladšímu z nich bylo pouhých dvacet let, nejstaršímu profesorovi pozemního stavitelství Jaroslovu Syřišťovi rovných padesát. O rozvržení domů na jednotlivých parcelách se pak postarali architekti Bohuslav Fuchs a Jaroslav Grunt. Na ploše mezi domy ponechali volnou plochu pro společný park, který byl však v průběhu let vlastníky domů rozdělen na soukromé oplocené zahrady.
Architekti zůstali nepochopeni
Domky v ulicích Drnovická, Petřvaldská, Šmejkalova a Bráfova však nečekal příliš šťastný osud. Nikdo z kupců o ně totiž ještě několik měsíců po Výstavě soudobé kultury neměl zájem a z domků se poměrně dlouhou dobu neprodal ani jediný. Stavitelé tak museli architektům posunout termín výplaty honorářů. Důvodem, proč domky nebylo možné dlouho prodat, se stalo především funkční řešení vnitřních prostor, které bylo na tehdejší dobu neobvyklé a příliš inovativní.
Ani za socialismu se stavby v kolonii Nový dům nesetkaly s pochopením původního záměru architektů. Byly různě přestavovány jako vícegenerační bydlení a dočkaly se také mnoha dalších stavebních zásahů. V současné době je kolonie téměř k nepoznání od původního návrhu. Některé domky jsou navíc poměrně zpustlé, se zanedbanými zahrádkami nebo obehnané ploty s ostnatým drátem.
V britském stylu
(v příloze foto č. 10,11,12,13)
Domky na ulici Marie Steyskalové jsou nejen zachovalé, ale rozhodně je nelze přehlédnout díky kombinaci výrazných červených cihel a šedých zdí. Řadové domky pocházejí z ranné tvorby Aloise Kuby a byly vystaveny ve 20. letech v tehdejší České úřednické čtvrti pod Wilsonovým lesem. Domky se nacházejí na poměrně úzkém pozemku, o to efektněji však Kuba prostor využil stavbou do pater a jednotlivé parcely v přední části oddělil malou předzahrádkou.
Každý pes jiná ves
(v příloze foto č. 5,6,7,8,9)
Čtyři řadové rodinné domky na Březinově ulici od architekta Václava Dvořáka pak působí spíše smutným dojmem. Z domu jasně čiší, že se rozdílní majitelé nejsou schopni domluvit na uchování původního nebo alespoň jednotného stavu stavby a tak dům hraje nejen všemi barvami fasády i střechy, ale na domě také jsou použity různé typy oken a dvěří.
Kde bydlí architekti
Poslední část stezky v České úřednické čtvrti je zajímavými stavbami přímo přeplněna. Na ulici Tůmova na vás čekají hned tři zajímavé domy. Jedním z nich je také rodinný dům pro Marii a Annu Jelínkovy, který navrhl architekt Jaroslav Grunt. (32) nebo také rodinný dům od Václava Dvořáka, který vyniká především čistými strohými liniemi a zářivě bílou fasádou i dalšími stavebními prvky. (30,31) Řadové domky, při jejichž návrhu spojili své síly bratři Kubovi a také architekt Václav Dvořák se nacházejí na ulici Lužická. (39,40) Další tři domky od Dvořáka najdete na Zábranského ulici. (41,42)
I architekti samotní potřebovali kde bydlet, pokud vás tedy zajímá, jaký dům si pro svou vlastní rodinu vystavěl známý funkcionalista Bohuslav Fuchs, vydejte se na ulici Hvězdárenskou. Domek je výrazný především svými oblými tvary a modro-bílou fasádou. (47,48)
Kompletní stezku Žabovřeskami si můžete naplánovat s pomocí webu www.bam.brno.cz. Na výběr máte také další brněnské čtvrti jako jsou Černá pole, Masarykova čtvrť, Výstaviště, Pod Špilberkem, Veveří, ale také centrum, jih a východ Brna. Projekt vznikl díky spolupráci statutárního města Brna a Domu umění města Brna a mapuje celkem 383 zajímavých staveb od 96 architektů.
foto: autorka
