Podle statistik klesá podíl nájemního bydlení a roste preference vlastnického spolu s růstem reálných mezd a s dostupností hypoték. Ochrana nájemníků je poměrně vysoká, nicméně při podpisu nájemní smlouvy se stále doporučuje zvýšená ostražitost. Zákony se totiž mění.
Důležité je zvážit, zda se nám nájem opravdu vyplatí a bydlení skutečně odpovídá našim představám. Informace o výši nájemného, o službách spojených s bydlením či o době trvání nájmu by měla být automatická. Myšlenka, že lze užívat pronajatý byt i po skončení doby trvání nájmu a argumentovat tím, že se nájem ze zákona za stejných podmínek opět obnovuje, je v současné době naprosto lichá.
Přečíst a podepsat
„Rostoucí počet smluv a neustálé podepisování nejrůznějších lejster odnaučilo spotřebitele číst smlouvy a vyznat se v nich,“ tvrdí autoři iniciativy s názvem Podepsat můžeš, přečíst musíš (www.vaspodpis.cz). U zrodu stálo Sdružení českých spotřebitelů (SČS), které se ve své poradenské práci často setkává s potížemi vyplývajícími z postavení tzv. slabší smluvní strany při sjednávání smluv. Platí to obecně (kupní smlouva, nájemní smlouva, smlouva o dílo) i při sjednávání smluv o úvěru i u jiných forem půjček. SČS pořádá celou řadu akcí založených na mediálním zviditelnění úlohy smlouvy, náležitostí různých smluv a způsobu a možnostech (i mimosoudních) řešení případných sporů.
Zákony se mění
Při podpisu jakékoli smlouvy není dobré spoléhat na své znalosti z dob minulých (když to fungovalo před pěti lety, musí to fungovat stále), ale využívat poradenských firem nebo sám zalistovat v občanském (či jiném zákoníku).
Vzhledem k tomu, že se v našem případě jedná o nájem bytu, je třeba hledat § 685 a násl. v občanském zákoníku. Ustanovení zde upravují nájem bytu a jeho zvláštnosti oproti „klasické“ (obecné) nájemní smlouvě.
„Zákonná úprava obecné nájemní smlouvy, která se použije například pro pronájem rekreační chaty nebo automobilu, skutečně umožňuje prodloužení nájmu v případě, že nájemce užívá pronajatou věc i po jeho skončení (např. po uplynutí doby, na kterou byl nájem dohodnut),“ upozorňují právníci a odkazují na § 676 odst. 2 občanského zákoníku.
V minulosti se tak totiž postupovalo i v případě smlouvy o nájmu bytu. Znamenalo to, že i nájem bytu se mohl výše uvedeným způsobem prodloužit, a to i opakovaně. Od roku 2006 se však v důsledku obsáhlé novely občanského zákoníku situace radikálně změnila a pro nájem bytu nelze použít výše zmíněné ustanovení § 676 odst. 2 občanského zákoníku o prodloužení nájmu.
Nájemní bydlení nezmizí
Přestože podíl nájemního bydlení klesá, je podle Ondřeje Diblíka z realitní kanceláře Lexxus stále velký zájem, zvláště o pronájmy menších bytů. „Hlad je především po bytech 1+kk a 2+kk po rekonstrukci a v novostavbách. Stále se zvyšují nároky na vybavení bytu. U krátkodobých pronájmů do jednoho roku je větší zájem o zařízené byty, u dlouhodobých pronájmů spíše převažuje zájem o nezařízené byty,“ upřesňuje Ondřej Diblík.
Regulace části nájemního trhu způsobila podle zástupce společnosti Lexxus počáteční nedostatek volných nájemních bytů, a tím i vysoké ceny tržního nájemného na jedné straně a výhodného černého trhu s regulovanými nájmy na straně druhé. Deregulací se oba tyto extrémy sbližují a v jejím důsledku spolu s širokou nabídkou nových bytů k pronájmu klesá výše tržního nájemného.
„Je třeba si uvědomit, že například na pražském trhu je velká nabídka bytů k pronájmu (v loňském roce asi 10 tisíc volných bytů na jediném internetovém serveru). Poptávka sice statisticky nabídku převyšuje, vzhledem k neexistenci jednotného trhu se většinou liší představy majitelů a budoucích nájemců o výši nájemného. Většinou se jedná o byty v osobním vlastnictví a majitelé se brání poklesu nájemného při současném růstu cen bydlení (zároveň energií a služeb),“ uzavírá Ondřej Diblík.
