Kategorie

"Barokní perla" na Severní Moravě. Kostel v Šenově u Ostravy je skvostem, který celou obec zdobí

Denně jezdím kolem barokního kostela "Prozřetelnosti boží" v Šenově na Ostravsku , který poutal mou pozornost tak dlouho, že jsem se rozhodla vyzjistit o něm co nejvíce a podělit se s Vámi o tu nádheru, která zdobí celou obec.
 

 Kostel Prozřetelnosti Boží

Šenovska farnost v historii

Obec se řadí k nejstarším ve Slezsku a k pojmenování došlo na počátku vlády knížete Měška ( 1290-1314). První písemné zmínky o obci Šenov a její farnosti jsou známy z písemných dokumentů vratislavského biskupa Jindřich řečeného z Vrbna z roku 1302. Prvními obyvateli byli němečtí kolonisté a vesnice se zanedlouho stala součástí kupecké stezky mezi Ostravou a Těšínem. Další církevní zpráva pochází z roku 1447, kdy se v arciknížectví Těšínska nacházelo přibližně 50 farností. Mezi nimi i Schonwald - tedy pravděpodobně Šenov. Do 1. pol. 16. Stol. Patřila šenovská farnost těšínským knížatům. V roce 1549 se novým majitelem stal baron Jaroslav Skrbenský. Skrbenští byli evangelíci, proto se o této farnosti příliš nemluvilo. Roku 1618 se šenovská farnost osamostatnila od farnosti řepišťské tím, že zemský sudí Jan Skrbenský dal zbudovat na svém panství dřevěný kostel. V roce 1653 umírá těšínská kněžna Alžběta Lukrécie a její smrtí vymírají Piastovci. Těšínsko se tak stalo jako odumřelé léno České koruny majetkem českého krále, v této době majetkem Habsburků. Žádná lokalita tehdejší habsburské říše nebyla ušetřena násilné rekatolizaci a šenovská farnost nebyla vyjímkou. Evangelíci se bránili zabavování majetku tím, že ničili farní archivy.Tím zamezili katolické šlechtě v hledání pozemkových dokumentací a nám odkázali smutnou mezeru. Dřevěný kostel - předchůdce Kostel byl zasvěcen sv. Mikuláši, stál v blízkosti zámku. Přestože byla po porážce na Bílé hoře luteránská víra zakázaná, udržela se evangelická bohoslužba v šenovské farnosti až do 2. pol. 17. stol. 25. 3. 1654 byl šenovský evangelický kostel z císařského rozkazu uzavřen. Roku 1679 byl dřevěný kostel na spadnutí, zejména na epištolní straně. Po 150 letech své služby byl tedy stržen. Nedochovaly se ani obrysy základů ani popisy či jiné záznamy. Údajně se dochoval dřevěný oltář, který se nachází pod levou věží dnešního zděného kostela.    Dnešní barokní kostel je označován za "Perlu Slezska" Dnešní zděný římsko - katolický kostel dal zařídit ze svého jmění svobodný pán Karel František Skrbenský. Pozdně barokní stavba byla postavena pod vedením neznámého architekta. Jediné datum, které je u této stavby známo, je rok 1764. Ten je epigraficky doložen na štítě klenby hlavního prostoru latinským nápisem „Oculus Domini Proscipiens„ - „Oko Boží Prozřetelnosti„ Kotel byl tedy zasvěcen Boží prozřetelnosti. V rovce 1939 byl polskými umělci označen za „Perlu Slezska“. Uměnovědný popis kostela Hlavní trojosé průčelí s dvěma věžemi je orientováno k východu. Půdorysná koncepce je založena na průniku hloubkově položeného oválu a kvadratických věží, na západní straně pak podélnými kaplemi, které jsou umístěny po obou stranách presbytáře. Trojosé průčelí člení vysoký řád pilastrů odsazených od nároží. Hlavní portál je zdoben štítem, v jehož středu je letopočet 1764. Boční fasády jsou členěny lisenovými rámy a nad okny se segmentovým nadpražím je vysoký klenák, který sahá až k nadokenním římsám. Ve směru horizontálním jsou fasády členěny obíhající římsou, velmi bohatě členěnou. K ústřednímu prostoru zaklenutí kopulí, přiléhají v hloubkové ose presbytář. Nad ním se klene pruská klenba. Na druhé straně je pole s hudební kruchtou. Podkruchtí i kruchta jsou shodně zaklenuty plackami. Klenba hlavního prostoru je šestidílná, je vedena hlavním pilířem. Placka nad konvexně prohnutou hudební kruchtou, dále placka nad sakristií a v obou oratořích je zdobena prokrajovaným štukovým zrcadlem. Osvětlení hlavního prostoru zprostředkovávají čtyři vysoká okna se segmentovým záklenkem a stupňovitými špaletami. Celkovým uspořádáním prostoru, uspořádáním hmot stavby i dobou vzniku je farní kostel v Šenově jedním z posledních článků řady oválných dispozic, rozvinuté v 18. století v oblasti Rakouska a českých zemí. Interiér šenovského kostela Baroknímu vybavení kostela Boží prozřetelnosti dominují čtyři význačná díla. Prvním z nich je mramorový oltář, který je vytvořen z kararského mramoru z Itálie. Za hlavním oltářem je umístěn obraz Jana Jablonského s Karlem Velikým vyhánějícím pohany a bořícím modly, z roku 1768.( O tento obraz projevila zájem Česká národní galerie). Třetím význačným dílem je renesanční lustr, který je vyroben z mědi, pro zvýraznění efektu byl pochromován. Další velkou památkou jsou varhany. Řadí se mezi největší hrající varhany v ostravském okolí. Rokoková výzdoba skříní varhan je zachována v dobrém stavu.

Zámecký park vedoucí ke kostelu Prozřetelnosti Boží

Kryptola kostela obsahuje největší poklady

V kryptě kostela jsou zachovány největší poklady. Jsou zde čtyři basreliéfy ( náhrobní kameny) , na nichž jsou zobrazeni hlavní představitelé rodu Skrbenských.Tři z nich jsou pískovcové, čtvrtý je mramorový. Mramorový se nachází pod kazatelnou a byl zde umístěn v roce 1768. Je na něm zobrazen Jaroslav Skrbenský, pán na Šenově a Hošt'álkovicích, zemský maršál knížectví Těšínského, první majitel tohoto panství a zakladatel šenovské větvě rodu Skrbenských. Vpravo proti němu je pískovcový náhrobek Karla Františka c.k. tajného rady a komořího, zemského hejtmana Knížectví těšínského, stavitele tohoto chrámu. Na dvou zadních pilířích se nacházejí další dva náhrobky.Vpravo Karla Dětricha, přísedícího zemského práva těšínského. Vlevo vzadu je náhrobek Jana nejvyššího sudího v Knížectví těšínském. Zvonice a zvony Z pohledu a oltáře je zvonice umístěna v pravé věži. Má tři zvony, kdy dva pocházejí ze starého kostela. Nejvyšší má nápis se jménem zvonaře Johanes Metheus a rok 1744. Druhý byl přelit ze starého zvonu ve Vídni roku 1873. Třetí a nejmenší z nich byl ulit zvonařem Františkem Staňkem roku 1766 v Opavě. Čtvrtý je umístěn ve vížce nad chrámovou kupolí. Je to pravděpodobně umíráček. Literatura : Kiška, L. Starší historie a pamětihodnosti obce Šenova a ve Slezsku. Šenov: Obecní úřad v Šenově, 1992 Krsek, I. Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1996 Foto: Archiv redakce Světa bydlení

ab
ab
ab
ab
ab