Akustický smog je směs veškerých zvuků, které k nám přicházejí samovolně. Přestože tyto zvuky ani neposloucháme, tak je slyšíme a zaměstnáváme jimi naše uši. Akustického smogu bohužel stále přibývá. Z prováděných výzkumů vyplývá, že obyvatelé rozvinutých zemí čelí až sedmkrát vyšší hladině hluku, než jejich předci před sto lety.
Podle vyhlášky o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací je nejvyšší přípustná hladina hluku ve venkovním prostředí dva metry od obytného domu 50 dB ve dne a 40 dB v noci (od 22.00 – 6.00). Světová zdravotnická organizace proto doporučuje, aby úroveň hluku v bytě přes den nepřesáhla 40 decibelů (odpovídá například tikotu hodin). Hranice únosnosti pro člověka, za kterou již dochází k poškozování sluchu a nervové soustavy, přitom leží na sedmdesáti decibelech.
Největší intenzita akustického smogu trápí velkoměsta
Hodnota hlučnosti (dB)
Místo
4
Pokud jdeme sami lesem
70
Hluk ve třídě
100
Hluk na ulici
120
Projíždějící nákladní auto
210
Start letadla
240
Koncert rockové kapely
Negativní vliv na lidské zdraví
Pokud jsme vystaveni pouze příležitostně hlasitým zvukům, naše sluchové buňky jsou schopné regenerace. Dlouhodobé působení však může napáchat nenapravitelné škody. Hluk působí škodlivě nejen na sluchový analyzátor, ale i na řadu jiných funkcí lidského organizmu. Nepříznivě ovlivňuje především výměnu látek, vegetativní funkce, cévní a srdeční systém, produkci žláz s vnitřní sekrecí, psychický stav i celkovou výkonnost. Člověk vystavený nepřetržitému rámusu bývá podrážděný, nesoustředěný a trpí bolestmi hlavy.
Naše tělo si nejlépe odpočine na klidném místě v přírodě
Hudební smog
Je pododdílem akustického smogu. Dnes jsme na každém kroku obklopeni reprodukovanou hudbou, kterou již téměř ani nevnímáme. Taková hudba vytváří kulisu prostředí a po delší době se z ní může stát dokonce až návyk. Hudba je slyšet na veřejných prostranstvích, v dopravních prostředcích či v restauracích. Nevhodně produkovaná hudba přitom může působit nepříznivě na lidskou psychiku. Mimořádně nebezpečnou věcí nejen pro lidské zdraví je zneužívání hudby ve funkci zvukové dekorace. Některé výzkumy ukazují, že hudební hluk omezuje soustředění při práci i studiu, narušuje mezilidské vztahy, snižuje kvalitu citového života a podporuje agresivitu. U psychicky labilnějších lidí může být příčinou nepříjemností sahajících od narušení partnerských vztahů přes pokles kulturnosti až po kriminalitu. Z fyziologické akustiky vyplývá, že se zvuky při současném poslechu vzájemně "maskují". Pro docílení zřetelné srozumitelnosti je třeba, aby řečový signál byl alespoň 10 dB nad úrovní maskujícího hluku (pozadí doprovodné hudby). Nerespektování zákonitostí maskování, kterého jsme svědky ve vysílání řady programů v rozhlase a televizi, způsobuje posluchačům obtíže.
Se zvukovou kulisou se setkáme na každém tržišti
Děti a hluk
Děti mají velmi citlivý sluch. Slyší již v prenatálním stádiu a reagují na zvuky, které slyší z vnějšího prostředí. Po narození potomka bychom mu měli dopřát maximum klidu. Realita je však často jiná. S radostí pak batolátku kupujeme hračky, které vydávají co nejvíce rámusu a aby v rodině nebylo příliš mnoho ticha, zapneme při ranním rozbřesku rádio a necháme jej hrát až do noci. Písničky, zprávy, četba, dechovka, pohádky, do toho vysavač, lednička, tiskárna počítače - všechno se mísí v dokonalý zvukový guláš. Jinak řečeno - hluk. A ten může u dítěte vedle jiných negativních vlivů dokonce ohrozit i vývoj řeči. Dítě slyší, neboť nelze neslyšet, ale neposlouchá. Vytváří si návyk neposlouchání, neboť poslouchat znamená vyvinout určitou duševní činnost, záměrně se soustředit na vnímaný zvuk. Hudbě z reproduktoru nelze v domácí zvukové směsi věnovat soustředěnou pozornost.
Dopřejme dětem co nejvíce pobytu v klidném prostředí
Neslyšitelný zvuk nám rovněž škodí
Nízkofrekvenční zvuky o frekvenci 16 Hz a intenzitě kolem 20 dB jsou na hranici měřitelnosti zvukoměrem. I tento hluk (různé bzučení, dunění, drnčení) však lidem vadí a způsobují subjektivní zdravotní potíže. Zdrojem těchto zvuků bývají na sídlištích různé trafostanice a výměníky, v rodinných domech například čerpadla.
