Jsou krásné, vznešené, barevné, nenáročné na údržbu, přesto si je nemůže dovolit každý. Tyto živé ploty vyžadují dostatek místa. Zatímco tvarovaný živý plot nám zabere např. jen metr na šířku, pro volně rostoucí plot musíme vyčlenit 2 metry, nejlépe však 5 metrů.
Rostliny můžeme sázet do jedné roviny zároveň s okrajem pozemku, nebo jakkoli členitě do nepravidelné, členité výsadby. Nejoblíbenější jsou živé ploty, které jsou složeny z různých druhů kvetoucích keřů. Tyto keře vytvoří velkou barevnou plochu, která výrazně ovlivní obraz celé zahrady i okolí. Každý zahradník nám rád poradí, jak máme rostliny do živého plotu namíchat, aby nám kvetl po celý rok, od jara až do podzimu.
Květy plaménků jsou nádherné, daří se jim nejlépe na slunném či polostinném místě
Rostliny do kvetoucího živého plotu
Jako první začíná již v březnu kvést žlutými květy dřín obecný, brzo po něm rozkvete zlatice, v květnu a v červnu kvete většina keřů. Můžeme se těšit z květů planých růží, kaliny, šeříku čínského, pustorylu věncového či okrasné jabloně, na podzim nám své květy ukáže zahradní ibišek. Kdoulovec nám ozdobí živý plot dokonce dvakrát do roka, na jaře rozkvete červenými květy, na podzim vyrostou žluté plody. Tyto keře jsou během svého vegetačního období stále jiné, koresponduje to s ročním obdobím, což působí příznivě na lidskou psychiku.
Šeřík můžeme ozvláštnit tím, že ho vypěstujeme do tvaru stromu
Zadní část živého plotu
Do zadní části živého plotu vysázíme vyšší okrasné keře, nižší druhy keřů budou nenásilně navazovat na okrasné záhony, snadno je můžeme kombinovat i s vysokými trvalkami. K tomuto účelu jsou výborné hortenzie, které kvetou mohutnými, pestrobarevnými květy. Výrazné oživení v živém plotu zajistí nenáročný, ale bohatě kvetoucí popínavý plamének.
Pnoucí růži můžeme nechat růst po jakékoli konstrukci, snadno skryje nevzhledná místa
Nenáročný růžový plot
Plot z růží se obejde téměř bez péče. Při výběru odrůd růží se nerozhodujme pouze podle barvy květů, ale především na základě jejich dalších vlastností – růže by měly být mrazuvzdorné, dostatečně košaté a také odolné vůči chorobám a škůdcům.
Sadové neboli parkové růže (neboli také keřové růže) dorůstají do výšky jednoho metru. Při řezu zkracujeme hlavní výhony o třetinu, abychom prosvětlili keř. Odmění se nám bohatými květy, bílé, žluté, oranžové, červené či růžové barvy. Vybíráme hlavně druhy, které kvetou opakovaně, některé odrůdy totiž kvetou pouze jednou do roka.
Keřové růže jsou vhodné do přední části živého plotu
Další druhy růží
Plané růže bývají vyšší než růže sadové, k nejoblíbenějším patří bíle kvetoucí růže polní (Rosa arvensis), růžová růže šípková (Rosa canina), dvoubarevná žlutá a oranžová růže páchnoucí (Rosa gallica). Plané růže kvetou ve srovnání se sadovým vždy jen jednou za vegetaci. Tento nedostatek je kompenzován vzrůstem a odolností keřů. Nevyžadují téměř žádnou péči, pouze na podzim odstraníme nemocné nebo suché výhony. Staré keře zmladíme hlubokým řezem.
Popínavé růže byly vyšlechtěny do mnoha barev
Jak se o růže starat
Všechny odrůdy růží vyžadují slunné, vzdušné místo s propustnou půdou. Růže nevysazujeme znovu na místo, kde již předtím jednou rostly. Nedařilo by se jim tu, protože je tu půda vyčerpaná z živin.
Volně rostoucí živý plot je potěšením pro oči i pro duši. Domov v něm nachází také velké množství živočichů, brouků a zejména ptáků. Ti nás od časného rána odmění svým zpěvem.
Velkokvěté růže
