Zimní zahrada přináší přímo do našeho domu kousek živé přírody. Po dlouhém a namáhavém dni si zde můžeme odpočinout a načerpat novou energii.
Zimní zahradu můžeme využívat i v době, kdy už slunce ztrácí na síle a dny se začínají zkracovat. Při dobrém zastínění a odvětrání zde můžeme trávit také letní dny, kdy je naopak příliš teplo.
Zimní zahrada výrazně přispívá ke zvýšení pohodlí a komfortu našeho bydlení. Její realizace je však také spojena s určitým úsilím a náklady, a proto bychom ji neměli uspěchat. Své plány bychom měli nejprve zkonzultovat s odborníkem a vlastní realizaci svěřit zkušené firmě.
Základní otázky k zimní zahradě
Nejprve si musíme ujasnit, k čemu vlastně chceme zimní zahradu využívat. Využití zimní zahrady totiž může být rozličné. Někteří lidé se zde například věnují svým koníčkům, pěstují tu exotické rostliny, přijímají zde návštěvy nebo tento prostor využívají děti jako místo pro své hry.
Důležitou otázkou také je, zda chceme zahradu využívat pouze v létě, nebo celoročně. Dále bychom si měli promyslet, jestli má stát zimní zahrada volně, nebo má být připojena k domu.
Orientace na světové strany
Zásadním problémem při pořizování zimní zahrady je její orientace ke světové straně. To se týká především dodatečné realizace zimní zahrady, jelikož při pořizování nového domu již architekt se zimní zahradou může počítat při vytváření svého projektu.
Orientace zimní zahrady k východní straně je výhodná díky tomu, že prostor je chráněn před přímým poledním sluncem. Orientace k jihu zase zajistí nejdelší dopad slunečních paprsků v době, kdy již slunečního svitu ubývá, tedy hlavně v podzimních měsících. V případě této volby však musíme zabezpečit vhodné zastínění střechy a větrání. Pokud se rozhodneme pro orientaci na západ, musíme počítat s tím, že se jedná o nejteplejší variantu a stavba tak potřebuje kvalitní zastínění a odvětrání. Nejméně slunce bude do zimní zahrady dopadat při jejím umístění na severní stranu domu. Světlo, které sem přichází, je zato ale příjemné a neclonící.
Prostorová dispozice
Při stavbě zimní zahrady bychom neměli dbát jen na vnější estetickou stránku, ale také na účelné a praktické uspořádání vnitřního prostoru. Z funkčního hlediska rozlišujeme tři zóny: odpočinkovou, zónu vegetace (rostlin) a průchozí zónu neboli koridor.
Největší důraz je obvykle kladen na zónu odpočinkovou. Proto bychom zde měli vytvořit dostatečný prostor pro alespoň jeden stůl a příslušný počet židlí či lehátek.
Také rostliny však pro svůj růst a vývoj vyžadují potřebné místo. Ani třetí, průchozí zónu bychom však neměli opomíjet. Často se totiž setkáváme s tím, že právě přes zimní zahradu vede východ z domu. Proto zde musí být vytvořen jakýsi koridor, jenž umožní volný pohyb osob.
Odborníci doporučují, aby zimní zahrada měla plochu nejméně 15 m2. Přitom je ale také nutné dbát na správnou hloubku tohoto prostoru. Ta by měla činit nejméně 2,5 m2.
Správná teplota a vlhkost
Abychom se v zimní zahradě cítili dobře po celý rok, je nutné zajistit zde stále příjemné pokojové klima, tedy teplotu okolo 20 °C a vlhkost mezi 40-60 %. Těchto parametrů dosáhneme nejen správnou kombinací topných systémů, ale také dobře zajištěným větráním prostoru. Odborníci doporučují zajistit větrání pomocí automaticky ovládané regulace, aby bylo možno větrat také v době naší nepřítomnosti. Již ve fázi projektu bychom tedy měli myslet na správné uspořádání větracích otvorů a zařízení a optimální kombinaci větrání a stínění.
