Už od pradávna se rodina scházela u stolu, kde trávila společné chvíle. Aby byly tyto chvilky skutečně příjemné, je důležité zvolit správný typ židle. V dnešní době existuje velký výběr židlí různých druhů, velikostí, tvarů a provedení, stačí jen správně vybrat.
Zvláštností židlí je jejich původ. Zatímco kolébku tohoto sedacího nábytku bychom jistě našli již ve starověkém Řecku, dokonce anglický název pro židli chair vychází z řeckého cathedra, v Evropě se židle před rokem 1500 nijak často nevyskytovaly. První židlí byl pravděpodobně řecký klismos. Židle měla šavlovitě zakřivené nohy a dnes ji již asi nenajdeme ani ve starožitnictví. Částečně ji okopíroval empír a pak někteří postmodernisté osmdesátých let dvacátého století.
Prostorové možnosti
Musíme zohlednit, kolik máme k dispozici volného prostoru. Zatímco do menších kuchyní a kuchyňských koutů je lepší zvolit židle lehčí, stohovatelné nebo skládací, v prostorných kuchyních si můžeme dovolit masivní židle s vyšším opěrákem a područkami, klidně i celočalouněné.Materiál
Základním materiálem pro výrobu židlí je dřevo. V současnosti se čím dál více prosazuje také kov a plasty. Jejich výhodou je snadná údržba a díky kvalitnímu zpracování a využití moderních technologií jsou také dostatečně pevné. Někteří designéři se snaží prosadit i sklo. Jejich výtvory jsou sice působivé, ale pro každodenní život málo praktické a nepohodlné.Dřevo
Židle z měkkého dřeva (borovice, smrk) jsou levnější a lehčí, bohužel jsou také náchylnější na poškrábání a poničení než výrobky z tvrdého dřeva. Vhodnou povrchovou úpravou lze tato rizika minimalizovat. U dřevěných židlí ještě více než u ostatních materiálů dbáme na konstrukční řešení. Kvalitní židle mívají nožní spoje, které zabraňují, aby se židle rozviklala. Nejkvalitnější jsou ohýbané spoje, které najdeme například u klasických židlí, takzvaných „thonetek“, které se vyrábějí ohýbáním bukového dřeva.Potahové materiály
U jídelních souprav se vyplatí připlatit si za kvalitní potahy, které budou snadno udržovatelné. Vybíráme potahové látky z odolných materiálů – z kůže, umělé kůže nebo pevné textilie. Potahoviny většinou bývají povrchově ošetřeny proti skvrnám a tekutinám. Dají se koupit speciální pěny, kterými můžeme látku čistit. Velkou výhodou je, pokud můžeme potahy jednoduše stáhnout a vyprat. Této výhody využíváme zejména u židlí se sedáky. U pratelných potahů můžeme volit s klidným svědomím i módní světlou barvu.Pozor na poškrábání podlahy
Lidé si často neuvědomí, že židle mohou promačkat například do dřevěné podlahy nevzhledné důlky, na dlažbě nebo plovoucí podlaze zase snadno udělají rýhy. Proto nečekejme, až se to stane, a nožky raději rovnou vybavíme filcovými podložkami.Správný rozměr a Akerblomův princip
Ve dvacátém stolení byly švédským lékařem Akerblomem stanoveny nejvhodnější rozměry pro židle. Podle takzvaného Akerblomova principu je nejvhodnější výškou sedáku 40 cm a hloubka se doporučuje 45 cm, přičemž by se měl směrem dozadu mírně svažovat. Opěradlo (lenoch) má ve výšce dvaceti centimetrů respektovat tvar lidské páteře a být přiměřeně prohnuté. Akerblomovým principem se dnes řídí převážná většina návrhářů sedacího nábytku.Legenda jménem Thonet
Světoznámý truhlář Michael Thonet se narodil 2. 7. 1796 v německém Boppardu. Ve třiadvaceti letech si založil vlastní firmu na výrobu nábytku a jako první docílil trvalé ohebnosti dřeva, ze kterého pak vyráběl vrstvený ohýbaný nábytek, na který roku 1840 dostal patent. Proslavil ho zejména model kavárenské židle č. 14, proslulá thonetka, za výrobu nábytku získal Zlatý kříž za zásluhy a rytířský kříž řádu Františka Josefa I.- Boppardská židle Boppardská židle byla vytvořena Michaelem Thonetem mezi léty 1836 až 1842. Je tvořena z ohýbaných překližek a jméno nese podle města, kde měl Thonet svou první dílnu.
- Thonetova židle č. 14 Tato židle patří obecně k nejznámějším typům nábytku. Skládá se z kruhového sedáku a obloukových nohou z ohýbaného dřeva. Poprvé byla vyrobena v roce 1870 a od té doby jich bylo vyrobeno desítky milionů kusů.
