"Zerowaste life nezůstává jen u odmítání obalů, ale dává mému životu smysl," říká Štěpán Pech. Rozhovor s někým, kdo se rozhodl žít jinak.
Jak člověk vůbec dospěje k zerowaste životnímu stylu? (V jaké části svého života / situaci si řekne "dost"?)
To je velmi individuální, na věku totiž vůbec nezáleží. Avšak máš pravdu se slovem dospěje, myslím si, že se člověk v nějaké části života ocitne ve stavu, kdy mu začne být jasné, že vlastně nežije úplně svůj život, že vyrostl v nějakých přesvědčeních a způsobech žití, které až do teď následoval. Najednou začne toužit po tom být svobodnější, začne se více vymezovat vůči dnešní společnosti a objeví alternativní způsoby života.
Uvědomění předchází nějaký impuls, třeba procházka ve znečištěném lese nebo plavání v odpadcích na dovolené, na kterou si šetříme a očekáváme vše čisté. Naschvál narážím na přírodu, jelikož se domnívám, že vztah k ní je to úplně nejzásadnější. Lidé, kteří vědí, že jsou součástí přírody, nemají v plánu přírodě škodit, je to totiž stejné jako škodit sám sobě.
Rozhodnutí žít podle našich přesvědčení se může zdát velmi náročné, ale určitá zodpovědnost za svůj život je velmi osvobozující.
Zerowaste life se zdá být poměrně časově náročný. Nebo je to jen první dojem?
Osobně si myslím, že to tak úplně není. Je to životní styl, takže to ovlivňuje celkově váš přístup k životu. Možná strávíte více času v kuchyni vařením, ale zase nakupování pro vás přestane být zdlouhavé, zajdete do obchodu s nákupním seznamem a v podstatě jdete pro základní potraviny, které jsou přirozeně bezobalové, přestanete trávit čas v obchodních centrech a řetězcích. Sice strávíte čas praním vašich látkových pytlíků a tašek, ale zase nebudete muset vynášet odpadky. Je to spíše jako investice do sebe, do kvalitních surovin, produktů a přírodních věcí — do věcí, které jsou nadčasové a mají stálou hodnotu.
Když se někdo rozhodne přejít k tomuto životnímu stylu, jak se to na prvním místě projeví? Přepne ráz naráz, nebo je to postupný proces?
Určitě je to proces, a to celoživotní, musíme si uvědomit že název zero waste, neboli nulový odpad, je čistě utopický. Jestli chceme žít v dnešní společnosti a ve městě, nemáme šanci nevyprodukovat žádný odpad. Ale je to jako ukazatel, který nás usměrňuje. Tím nechci nikoho odstrašit, ale jde o to, abychom my byli primárně spokojení a rozhodně by to nemělo být na úkor odpírání věcí, které bychom chtěli.
Zpět k tvé otázce. Ráz naráz to nejde. Je to škoda, když se někdo nechá odradit, prvotním neúspěchem. Na začátku člověk hledá všechny možnosti a alternativy běžného života, v tom je skvělý internet a sociální sítě, kde jsou již všechny potřebné informace. Pak určitě nějakou dobu trvá naučit se zorganizovat si čas a začlenit zerowaste praktiky do svého života. Je dobré pamatovat na to, že každý krůček v tomto životním stylu je v podstatě obrovský skok.
Kde se tato změna projeví nejvíc? (V ženské verzi by to pravděpodobně byla koupelna, ale to je jen můj osobní předpoklad.)
To může být také individuální, ale spíše vsázím na kuchyň, množství plastových obalů od potravin je obrovské a vetšina není pořádně recyklovatelná. Přeci jenom obal od šampónu se jěště zrecyklovat dá, ale ethylenový sáček už ne. Musíme si uvědomit, že i když recyklujeme, nakonec dále nezrecyklovatelný plast skončí v přírodě, není to tedy udržitelný proces. Takže první místo za mě potraviny, druhá je určitě koupelna, všechny pasty, krémy, šampóny, kartáčky, tampónky, atd., vše v plastu, v lepším připadě ve skle. Nedávno jsem zjistil, že se mikroplasty přidávají i do zubních past, aby se zatraktivnil jejich vzhled. Po koupelně už to můžou být prostředky na nádobí a údržbu domu, oblečení, cestování, u každého něco převládne.
Jestliže se jedná o postupný proces, proměňuje se nějak i zařízení bytu/domu? Kde je změna nejradikálnější?
Člověk si do života začne pořizovat jen věci, které opravdu miluje, takové věci, které jsou kvalitní. To se projeví i na zařízení bytu, domu. Rozhodně není dobře, aby se člověk začal zbavovat věcí, které již má a jsou funkční, pokud ano, tak je poslat dál přes nějaký secondhand, bazar nebo je prodat po internetu, to je asi nejjednodušší.
Jinak se ve vašem domově objeví kompostér, pokud máte zahradu, nebo alespoň v dnešní době populární vermikompostér, vhodný do bytu. Možná začnete věnovat čas své zahradě, možná se objeví více kytek ve vašem bytě. To je na každém, co ho nadchne. Jinak věci začnou spíše ubývat, alespoň ty úplně zbytečné.
Pokud jde o pořizování nábytku, řeší vše second hand, nebo jsou tu i jiné alternativy?
Jsou různé možnosti, samozřejmě na prvním místě stojí nábytek po někom, někdy lidé nabízejí nábytek za odvoz, někdy vám někdo chce svůj nábytek darovat, nebo prostě zamíříte do nějakého toho bazaru, v dnešní době i internetového. Nebo si člověk může vyrobit nábytek doma sám, taková věc rozhodně dostane větší hodnotu než kupovaná. A když už to má být ta kupovaná, vždy zohledňuji, aby věc byla co nejkvalitnější, alespoň v rámci mých finančních možností, aby byla nadčasová a aby její údržba byla jednoduchá. Ještě mě napadá možnost takzvaného upcyclingu, neboli využití staré již nefunkční věci jinak.
Zerowaste si žádá přemýšlení, kreativitu, unikátnost a zároveň ohleduplnost, citlivost a nadšení. Jak už jsem několikrát zmínil, je to životní styl, kdyby šlo o pouhé odmítání obalů, nikdy bych u toho nevydržel, miluji na tom, že se to promítá do mého života všude, ujisťuje to moje přesvědčení i dává mému životu smysl. Možná je dnešek ten správný den, přestat plýtvat svým časem, tedy svým životem.
