Naše hala se proměnila v opravdovou halu, která stojí na svých základech, má zdi a střechu a my už se neplácáme jen v zemi. Na různá doporučení jsem se chtěla na střechu vydat a ukázat, jak umím makat, ale řemeslníci byli až moc rychlí a montáž střechy sfoukli sami - asi ze strachu.
Hlavní události popíšu v následujícím shrnutí:
- Kanalizace je kompletně pod zemí.
- Po blátivém období nastalo období prachu. A nezaprší, co?
- Asfalt vážně nevoní.
- Je vedro. Ale! Dovezli klimatizaci.
- Dorazili řemeslníci. Asi tak 200 řemeslníků. A jsou opálení. A někteří docela i svalnatí. Asi je fakt vedro.
- Dress code na naší stavbě není zrovna super fajn. Kraťasy pod kolena, triko s rukávem a reflexní vesta, která rozhodně nechladí. A nesmím zapomenout na helmu.
I přes úspěch mýho minulýho článku ze stavby, zatím nepřišly od chlapů žádosti o společnou fotku nebo pozvání na večeři. Čekala jsem ohromný pugety růží, zatím nic. Ještě chvilku teda vydržím a zkusím to znovu cestou pozitivní motivace.
Takže. Díky chlapi, že mě vždycky na stavbě ve skupinkách tak nahlas zdravíte. To pískání bych radši nechala být, ale to vám odpustim. Jste prostě nej.
Když se ještě jednou vrátim k tomu vedru, tak abych nebyla tak negativní, protože jsem se na léto opravdu těšila, musim říct, že jsem si letos „vypěstovala“ opravdu krásný opálení.
Když si člověk chce převlíknout tričko, tak jakoby ho pořád měl na sobě. Asi nás bude víc stejně šik.
P.S. Pro škarohlídy: Asi bych zvládla obložit dlaždičkama koupelnu.
