Přestože domů se zelenými střechami přibývá, stále působí exoticky a přitahují k sobě pozornost. Zelená střecha neplní pouze funkci estetickou, ale pozitivně ovlivňuje mikroklima v nejbližším okolí a v interiéru domu, zvyšuje tepelnou i zvukovou izolaci, pomáhá pročišťovat vzduch, v některých případech ji můžeme využívat jako zahradu. Navíc výrazně prodlužuje životnost střechy.
Střecha pokrytá vegetací je běžná nejen u rodinných domů, garáží, ale i u administrativních či výrobních budov. Bohatou tradici mají zelené střechy zejména v Německu, ve světě dále v USA a v Austrálii.
Extenzivní a intenzivní zelené střechy
Střešní zeleň dělíme na intenzivní a extenzivní.
Intenzivní střešní zeleň
Intenzivní střešní zeleně jsou v podstatě střešní zahrady, které mohou sloužit i k pobytu a relaxaci lidí. Lze je pořídit u střešních konstrukcí, které mají velkou únosnost. V takovém případě je možné použít až 130 centimetrovou vrstvu zeminy. Možnosti osázení jsou bohaté, můžeme plochu osázet různými květinami, keři, stromy nebo například palmami. Tvorba střešní zahrady má velmi blízko k zásadám budování zahrad s přirozeným půdním fondem na zemi. Ve většině případů bude třeba vybudovat systém umělého zavlažování.
Extenzivní střešní zeleň
Extenzivní střešní zeleň je na rozdíl od intenzivní téměř bezúdržbová. Je to zapotřebí, protože tyto zelené střechy neslouží k pobytu člověka a následná péče o zeleň by tu byla téměř nemožná. Můžeme ji budovat na střechách s nižší nosností. Vrstva substrátu tu nebývá silnější než 20 cm. Rostliny použité na extenzivních střechách musí být schopné odolávat extrémním podmínkám. Podle množství použité hlíny používáme různé druhy zeleně:
- 3-6 cm (předpěstované koberce trávy, mechy)
- 6-15 cm (skalničky, trávy, které se sejí přímo na střeše)
- 15-28 cm (odolné druhy plazivých dřevin)
Výhody zelených střech
Tepelný izolant
V létě poskytují zelené střechy chladivý efekt. Prostup tepla se dá zredukovat až o devadesát procent. Pokusy ukázaly, že při denních teplotách 35 stupňů Celsia nebyla teplota na spodní straně zelené střechy nikdy vyšší než 25 stupňů Celsia. Chladící efekt je způsobován stínícím efektem vegetace a odpařováním vody. V zimě naopak slouží zelená střecha k zadržování tepla. Při měřeních bylo dokázáno, že při mrazech – 14 stupňů Celsia je teplota 16 cm pod zeminou na nule. Funkci tepelného izolantu zajišťuje vzduch uvnitř vegetace a zabránění pronikání studeného větru k povrchu střechy.
Zvukový izolant
Největší vliv na pohlcování hluku má zemina. Vlhký substrát o tloušťce 12 cm dokáže pohltit až 40 dB, 20 cm tlustá vrstva dokonce 49 dB hluku.
Požární ochrana
Je-li vrstva zeminy alespoň 3 cm, střecha nehoří a je považována za požárně odolnou.
Prodloužení životnosti střechy
Střecha je chráněna vrstvou zeminy a vegetace, čímž je zamezeno přístupu UV-záření, střídání tepla a chladu, působení větru apod. Takové střechy nepotřebují téměř žádné opravy a jejich životnost je delší než 100 let.
Zlepšení mikroklimatu a redukce znečištění životního prostředí
Zelené střechy díky svojí funkci tepelného izolantu přinášejí do interiéru chladnější klima v létě a více tepla v zimě. Ovlivňují však i klima v nejbližším okolí. Zelené rostliny produkují kyslík a váží na sebe kysličník uhličitý. Dále absorbují škodliviny a filtrují částice prachu a nečistot ze vzduchu.
Regulace odtoku dešťové vody
Střecha s deseticentimetrovou vrstvou zeminy propustí pouze 30 procent srážek, zbytek je zadržen a odpařen.
Nevýhody zelených střech
Finanční náklady
Finanční náklady v prvotní fázi zřizování jsou vyšší než u klasické střechy, vložené investice se však vrátí později díky delší životnosti střechy a úsporám za vytápění.
