Kategorie

Zelené hnojení pro ohleduplné a spořivé zahrádkáře

Nezapomínejme na zelené hnojení, má obrovské výhody, je moderní, zlepšuje úrodnost půdy. Co je zelené hnojení? Jaké jsou výhody a jediná nevýhoda? Jaké zásady musíme dodržovat? Poradíme vám, jaké rostliny si na zelené hnojení vypěstovat. Čtěte dál a pusťte si rozhovor se zahradníkem Ing. Vlastimilem Šindelářem.. Vše, co potřebujete vědět, se dozvíte také přímo od něj během několika minut.

Co je zelené hnojení?

Laicky řečeno, zelené hnojení je jednou z možností, jak zlepšovat úrodnost půdy. Než nechat půdu ležet ladem, měli bychom každou volnou a nepotřebnou plochu v zahradě osít rostlinami na zelené hnojení.
Obecně platí, že zelené hnojení by se mělo využívat všude tam, kde to podmínky dovolují. Pokud chcete být i vy in a zlepšit si půdu zeleným hnojením, zkuste následující.
 

Vyrobte si své vlastní zelené hnojivo

Co nejdříve poté, co sklidíte své hlavní plodiny, čili brambory, květák, kedlubny a další zeleninu, vysejte třeba hořčici, oves, pelušku, apod. Zkuste se ale vyvarovat vysévání příbuzných rostlin. Nevysévejte například pelušku po hrachu, nebo obilniny po kukuřici. Než začnete rýt, rostliny posečte bubnovou sekačkou, pak můžete ještě rotační sekačkou. Ta z posečeného vytvoří řezanku a tu zaryjete.
 

Důležité zásady zeleného hnojení

Velmi důležité je správné zapravení rostlin na zelené hnojení. Jak už jsme výše uvedli, nejdříve rostliny posečeme, pak rozdrtíme sekačkou, tedy pokud přes zimu neodumřou. Jestliže rostliny kvetou, zkusme je rozdrtit pod květem, abychom zabránili rozšiřování semen. Zelená hmota během několika dnů musí zaschnout, teprve pak ji můžeme zapravit do půdy. Toto je velice důležité, protože čerstvá hmota bez vzduchu v půdě hnije a může být překážkou pro vodu a vzduch.
 
 
Po zavadnutí zapravíme zelenou hmotu do vrchní vrstvy půdy, ovšem v zahradě je toto často velmi obtížné. Jednodušší je nadzemní hmotu odstranit a zkompostovat. Tím se příznivé působení podstatně nesnižuje, protože kořenová hmota zůstává v půdě a nadzemní hmota se dostane později ve formě kompostu na záhony.
 

Jaké konkrétní rostliny můžeme sadit?

Ředkev olejná – doba výsevu červen až září, vysévá se 200 g/100m2, doba trvání 8 – 12 týdnů.
Hořčice bílá - doba výsevu červen až září, vysévá se 100 – 120 g/100m2, doba trvání 8 -12 týdnů.
Svazenka – doba výsevu do poloviny září, vysévá se 150 – 200 g/100m2, doba trvání 6 – 9 týdnů.
Směska jarní vikve s ovšem – doba výsevu do poloviny srpna, 800 – 1000 g/100m2, doba 6 – 8 týdnů.
 
Zelené hnojení je vlastně druh organického hnojení, při kterém se do půdy zaorává železná hmota. Cílem je obohatit půdu o organickou hmotu i rostlinné živiny a tím zvýšit úrodnost půdy.
 

Přednosti zeleného hnojení

Předností je opravdu mnoho, nevýhod málo. Zaorání zeleného hnojení významně přispívá k vytváření příznivých půdních podmínek a přednosti jsou tyto:
  • Je univerzálním organickým hnojivem, kterým lze nahradit nejméně z 50% chlévský hnůj nebo dodat do půdy snadno rozložitelnou organickou hmotu.
  • Zelené hnojení zvyšuje výnosy následných plodin – působí jako organické hnojivo. Jednoduše řečeno, po sběru například brambor, kedlubnů, květáku a dalších rostlin, rostliny pěstované na zelené hnojení půdu zakryjí a zabraňují tak vypařování vody a ztrátě živin. Zelená hmota, která se v půdě rozkládá, vytváří vhodné prostředí pro rozvoj bakterií a užitečných organismů a ty zlepšují biologické vlastnosti půdy, čímž zvyšují úrodnost půdy. Rostliny na zelené hnojení vyséváme po sběru hlavní plodiny, nejčastěji od poloviny srpna až do září. Půdu před tímto úkonem musíme upravit, uhrabat, na 1m2 vyséváme zhruba 15 – 20g osiva. Poté zapravíme semínka do půdy a postupně zavlažujeme, aby se vytvořilo co nejvíce zelené hmoty. Před zarytím, v říjnu až listopadu, zelenou nať posekáme na menší části, aby se vše promíchalo. Rostlinou pěstovanou na zelené hnojení je peluška, jetel žlutý, vlčí bob, také se pěstuje hořčice, také vikev či svazenka.
  • Zeleným hnojením se částečně zmírňují následky nevhodného střídání plodin.
  • Zelené hnojení pozitivně ovlivňuje fyzikálně-chemické vlastnosti půdy, zejména tepelný režim. Při rozkladných procesech dochází k uvolňování tepelné energie a tedy k oteplování půdy v chladnějším období. V létě zase zelené hnojení vytváří mulč, který chrání půd před přehříváním.
  • Zelené hnojení zmírňuje projevy únavy půdy.
ab
ab
ab
ab
ab