Zateplení domu: Vyplatí se i bez dotací Zelená úsporám?
872
Faktura za teplo je rok od roku vyšší, ačkoli to doma s topením vůbec nepřeháníte. Vyplatí se však nyní zateplovat i bez dotací Zelená úsporám?
AKTUALIZOVÁNO 2013: Vše o programu Nová zelená úsporám najdete zde.
Podobnou zkušenost má každý z nás, kdo nějakou dobu žil ve starším domě, který neprošel rekonstrukcí: podlaha studí, u oken to táhne a stěny jsou chladné, ačkoli radiátory topí na plné obrátky. Pobyt v takovém domě není vůbec příjemný. A co víc, ročně na vytápění spolkne desetitisícové částky.
Zateplit dům se vyplatí i bez dotací
Zvláště pokud v rodinném domě používáte k vytápění elektřinu, která patří k nejdražším zdrojům tepla, mohou náklady na energie překročit hranici 50 000 korun ročně. Po kvalitně provedeném zateplení přitom můžete tuto částku snížit o polovinu.
Zateplování rodinných domů a využívání obnovitelných zdrojů energie podporuje dotační program Zelená úsporám, který je ovšem v současné době pozastaven (příjem žádostí byl ukončen v říjnu tohoto roku). Podle oficiálních prohlášení by se měl znovu rozběhnout počátkem příštího roku. Přestože nyní nemáte možnost čerpat dotace na zateplení domu, vyplatí se o izolaci fasády nebo výměně oken uvažovat. Investice do úsporných opatření je sice vyšší, ale ušetříte výdaje za teplo a peníze se vám tak během několika let vrátí.
Zateplování domu: Tloušťka izolace
Autoři knihy Bydlete úsporně z nakladatelství Computer Press hned v úvodu titulu zdůrazňují, že zateplování se vyplatí především u starších domů, jejichž majitelé za vytápění ročně zaplatí několik desítek tisíc korun. Je to logické – staré zdivo nemá dostatečné tepelně-izolační vlastnosti a obecně se očekává, že ceny energií budou v příštích letech růst.
O tom, jak moc efektivní zateplení bude, rozhoduje tepelná izolace. Její tloušťka by měla být ideálně 10–16 cm. „Tenčí izolace se příliš nevyplatí. Ušetříte sice na polystyrenu či minerální vlně, ale jejich cena tvoří v průměru jen asi čtvrtinu celkových nákladů. Zbytek, tedy náklady na práci, omítku a pomocný materiál, zůstanou stejné,“ vysvětlují autoři.
Na druhou stranu není výhodné investovat do zbytečně silné izolace (20–30 cm). Takto silná izolační vrstva už v podstatě vytváří nízkoenergetický dům, a proto je nutné pořídit ještě další doplňkové technologie, jako je například nucené větrání s rekuperací tepla. Pokud totiž bude izolace příliš silná, dům nebude „dýchat“ a hrozí riziko vzniku plísní – tomu lze zabránit právě přísunem vzduchu. Větráním okny ale přicházíte o ušetřené teplo. Proto se do domů v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu instaluje rekuperace. Jde o zařízení, které využívá teploty vzduchu odsávaného z domu k ohřevu chladného vzduchu, který je přiváděn z venku.
Výběr tepelné izolace
Izolačních materiálů je na trhu dost. Mezi nejvíce používané patří polystyren a minerální vata, ale setkáváme se i s foukanou a stříkanou izolací a poslední dobou také s přírodními materiály. Jaký izolační materiál je ten správný pro váš dům? Podívejme se na základní výhody a nevýhody tepelných izolací.
Polystyren:
- K výhodám polystyrenu patří nízká cena. Za metr čtvereční fasády (včetně pomocného materiálu a práce) zaplatíte při tloušťce 10 cm cca 1100 korun. Ovšem samotný polystyren (bez pomocného materiálu a práce) stojí jen asi 100–200 korun. Polystyren je lehký, a proto nezatěžuje konstrukci domu.
- Polystyren není vhodný do vlhkých domů (což je problém řady starších staveb), protože hůř propouští páru, čímž přispívá ke vzniku plísní.
Minerální vlna:
- Minerální vlna je o něco dražší než polystyren. Za metr čtvereční fasády (včetně pomocného materiálu a práce) zaplatíte cca 1600 korun.
- Kamenná minerální vlna dobře propouští páru a je odolná proti ohni. Skelná vlna je pružnější a o něco lépe izoluje. Hodí se například na utěsňování mezer.
Foukaná a stříkaná izolace
- Foukaná nebo stříkaná izolace se používá pro hůře dostupná místa, jako jsou různé mezery nebo dutiny.
- Za foukanou nebo stříkanou izolaci zaplatíte od 90 korun za metr čtvereční (tloušťka 10 cm).
Přírodní izolace
- K přírodní izolaci patří například ovčí vlna, konopí nebo sláma. Jejich výhodou je snadná recyklovatelnost a šetrnost k životnímu prostředí. Přírodní materiály se používají například k zateplení podlahy nevytápěného podkroví.
- Nejlevnější z nich je sláma, která je asi o pětinu levnější než polystyren. Na druhou stranu se jí musí použít silnější vrstva, aby dobře izolovala (někdy až 50 cm).
Výměna oken: Jak je vybrat?
Jak dále snížit energetickou náročnost vašeho domu? Kritickou částí každé stavby jsou okna. „V rodinném domě lze výměnou oken ušetřit od 15 do 50 procent energie potřebné na vytápění, což můžou být za rok docela velké peníze. Budete-li mít doma například zdvojená okna s jednoduchými tabulemi plochého skla – celkem 13 včetně balkónových dveří, součinitel prostupu tepla 2,8 W/(m2. K) – a vyměníte je za plastová okna s izolačním trojsklem 0,8 W/(m2. K), při vytápění domu elektřinou ušetříte bezmála 11 tisíc korun ročně,“ vypočítávají autoři knihy Bydlete úsporně.
Součinitel prostupu tepla je u oken velmi důležitý údaj. Značí se Uw a zjednodušeně řečeno ukazuje, kolik se oknem ztratí energie. Při výběru nových oken dbejte na to, aby byl součinitel prostupu tepla maximálně 1,3 W/(m2. K). Pochopitelně platí, že čím nižší Uw bude, tím lepší tepelně-izolační vlastnosti okna mají. Dnes jsou již standardem okna s izolačními dvojskly (odpovídají běžným požadavkům) nebo trojskly (vysoké izolační vlastnosti). Při výběru oken zohledněte také vlastnosti jejich rámů. Plastová okna by měla mít minimálně pětikomorový profil.
Jak na dotace na zateplení nebo výměnu kotle?
V knize Bydlete úsporně se nedočtete jen o zateplování fasády nebo výměně oken. Zajímavě je zde zpracováno i téma výměny kotle nebo využívání solární energie. Velká část publikace je věnována i zmiňovanému dotačnímu programu Zelená úsporám.
