Většina z nás odsouvá štípání dřeva na poslední chvíli a potom se snaží dohnat, co se (ne)dá. To pak bereme do ruky sekeru a kalač a nekonečně dlouhé a úmorné hodiny se s nimi oháníme na zahradě. Výsledkem je omezená pohyblivost zad, zánět šlach horních končetin, zvýšený krevní tlak a trocha naštípaného dříví… Nakonec přistoupíme ke koupi už zpracovaného dříví, což není zrovna úsporné řešení. Nic z toho už ale dnes není nutné. Hydraulické štípačky dřeva jsou uživatelsky příjemné, bezpečné a především až pětkrát rychlejší než sebezdatnější pracant se sekerou. Za jediné odpoledne je tak možné zpracovat zásobu na celou topnou sezonu. Kromě toho je snadná práce s robustními stroji, doprovázená charakteristickým praskotem a vůní dřeva, silně návyková.
Čím se řídit při výběru štípačky?
„Současný trh nabízí horizontální a vertikální varianty štípaček. Při volbě mezi těmito dvěma možnostmi bychom si měli nejdříve ujasnit, kolik dřeva budeme během roku pravidelně zpracovávat, kde tak budeme činit a jaké máme možnosti uskladnění,“ říká Aleš Mostecký ze společnosti Mountfield. Horizontální štípačka disponuje obecně menším štípacím tlakem – kolem pěti tun. Výhodou je zde velice snadná obsluha, nižší hmotnost a menší rozměry, takže s uskladněním není žádný problém. Horizontální stroje vyhoví uživatelům, kteří používají dřevo jako sekundární zdroj tepla a přitápějí jen příležitostně např. v krbových kamnech. Největší délka štípaných polen se v tomto případě pohybuje přes 50 cm. Vertikální štípačka na dřevo je určena pro zpracovávání většího objemu dřeva. Rozhodně bychom se ale při výběru neměli řídit pouze tlakem, jaký je konkrétní stroj schopen vyvinout, či maximální možnou délkou štípaného polena. V úvahu bychom měli brát především jistou „inteligencí“ stroje, tzn. jeho technická řešení, mobilitu, bezpečnost a celkový komfort při práci. Hledat bychom tedy vždy měli štípačky s celokovovou konstrukcí, které jsou vybaveny funkčními kolečky pro případné přesuny, obouručním úchopem, polohovacím pracovním stolem a variabilním štípacím klínem, který dává na výběr, zda polena půlit, nebo rovnou čtvrtit. Ty nejlepší stroje zvládnou naštípat špalky v rozpětí délky od 20 do 140 cm, což je dáno už zmiňovanou polohovatelností pracovního stolu. V současné době je o štípačky mezi chalupáři a domkaři obrovský zájem. Není se co divit – vždyť za necelou čtvrthodinu zvládnou patnáct metrových polen, aniž by se jejich majitel zapotil. Nezapomínejme, že si štípačky pořizujeme pro ulehčení práce. Proto bychom měli vybírat u prověřených výrobců, kde nehrozí problémy s kvalitou a spolehlivostí. Vodítkem při výběru konkrétního stroje by měly být také garanční záruky a servisní možnosti. Jen u kvalitních výrobků si může prodejce takovouto zodpovědnost dovolit. I přesto ale na tuzemském trhu existují štípačky dřeva až se sedmiletou zárukou.
Sekera do muzea nepatří
Štípačky pomohou k velkým zásobám dřeva. Pokud ale v průběhu roku skutečně vystačíme jen s několika poleny (například k letním táborákům) anebo pokud prostě milujeme fyzickou práci na zdravém vzduchu, bude sekera Fiskars dobrou volbou. Nabízí se univerzální či štípací sekera. Ale pozor, jsou zde zásadní rozdíly v kvalitě. „V současné době jsme svědky exkluzivního příchodu seker Patriot na český trh. Tyto sekery, které jsou nejprodávanějšími v Kanadě, vynikají extrémní odolností vůči tlaku, ohybu, stárnutí a klimatickým vlivům,“ poznamenává Michal Makalouš, produktový manažer společnosti Mountfield. Čepel, napevno spojená s topůrkem, je potažena materiálem XylanPro, který snižuje tření až o 45 %, díky čemuž snadněji proniká do dřeva. Oproti teflonové povrchové úpravě, jíž prosluly sekery Fiskars, je ochrana proti korozi materiálem XylanPro dvakrát účinnější.
