Kultura stolování se v naší společnosti nevyvinula za den. Pravidla, kterými se řídíme, ale i používané nádobí, prostírání, textilie a nábytek, to vše prošlo staletým vývojem a v moderní běžné současnosti se stalo spíše kompromisem mezi estetikou a praktičností.
Chvíle strávené u společného stolu jsou jednou z mála příležitostí, kdy trávíme čas se svými blízkými, s dětmi a rodinou. Snídaně, večeře, o víkendech i obědy - to jsou okamžiky, kdy si můžeme popovídat, podělit se o zážitky či plány. Při stolování bychom proto měli dbát i na to, aby servírované jídlo i stůl vypadaly v rámci všednodenních možností co nejlépe. Základy stolování nám vštěpovali naši rodiče, my jim zase učíme naše děti. Jak se drží lžíce a posléze příbor, že se nemluví s plnými ústy a brada má být při jídle nad talířem, lokty podél těla a polévku ani nápoje nesrkáme. A ruce a ústa si utíráme do ubrousku a v žádném případě ne do rukávu. Že ke stolu usedáme klidně a beze spěchu, s umytýma rukama, a všechny spory a hádky necháme na jindy, neboť nervozita a stres jsou nejen nepříjemné, ale i nezdravé pro náš organismus.
Článek z kategorie: Archiv
Zásady stolování, 1. díl
205