V květnu bychom měli myslet na to, že se skutečně vyplácí sázet až po ledových mužích. To je období mezi 12. až 14. květnem. Toto období je zpravidla charakterizováno poklesem teplot, ale charakter ochlazení není vždy stejný.
Ing. Vlastimil Šindelář, zahradník, hovoří k problému správné péče o trávník. Pokud Vám nejde audio záznam spustit, zde nabízíme stručný návod. Návod na spuštění
Někdy se teplota dostane i pod bod mrazu, ale mnohem častěji nastává pouze citelné ochlazení a vyskytují se vydatné studené dešťové srážky. A ty jsou charakteristické pro další významnou pranostickou osobu, kterou představuje svatá Žofie. Lidové pranostiky se používají dodnes. Například:
Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všichni sedláci.
A další lidové moudro říká: Roj, který se v máji rodí, za plný vůz sena stojí, v červnu rojení nestojí za zvonění.
Květen je prostě měsícem lásky, rozkvetlých květin, vůně, taky prvního grilování a dlouho očekávaného posezení na balkónech či zahradní terase.
Na co myslet v květnu?
Trávníky
Pro květen platí zásada: Sekat, sekat a sekat. V tomto měsíci trávník doslova bují, roste nejrychleji. Navíc pletiva listů a stonků obsahují hodně růstového hormonu, v zemi bývá dostatek vláhy a také působí jarní hnojení. (viz. článek hnojíme). Pamatujme si další zásady. Trávník nesmí přerůst, sečeme jej vždy, jakmile výška porostu přesáhne třetinu požadované výšky. V květnu je také nejvyšší čas založit nový trávník kupříkladu výsadbou drnů.
Ovocná zahrada
V květnu zbavujeme jahodník plevele, také kypříme záhony jahod, které jsme již vysadili. Dobře okopeme, zalijeme a pohnojíme. Tady dbejme na zásadu, že jakmile začnou rostliny kvést, už se snažíme okopávat minimálně. Pokud budeme hýbat rostlinami, plody budou nekvalitní. Lépe je po okopání rostliny podestlat slámou nebo netkanou textilií. Zamezí růstu plevelů, ochrání plody před chorobami a udrží vláhu v zemi. Je třeba jahodníky také ošetřit proti plísni šedé.
Okrasná zahrada
Je čas vysázet na zahrádku většinu letniček. Ty nejchoulostivější do země sázíme až po 15. květnu. Začínáme s výsevem dvouletek pro podzimní výsadbu. Využíváme především karafiáty, astry, pomněnky a macešky. Po zmrzlých mužích do země sázíme některé velmi choulostivé cibuloviny a hlíznaté rostliny, mezi nimi tygřice, dosny, jiřiny, begónie, mombrécie, křín, jakubskou lilii a sperkélie.
Zároveň přichází čas upravit tvar živých plotů. Začínáme stříhat všechny listnaté a jehličnaté dřeviny, které chceme tvarovat. Dřišťál, zimostráz, habr, cypřišek, buk, zimolez, růže, tavolník a zerav stříháme dvakrát do roka. Dříny, ptačí zob, meruzalku a tis třikrát. Jen jednou se stříhá hlošina a mochna.
Po zmrzlých mužích vracíme také na terasy a do zahrad exotické rostliny pěstované v nádobách. Musíme se mít ale na pozoru, abychom je neumístili na prudké, přímé slunce, ale pěkně pomaličku si je zvykáme. Nejlépe po několika dnech v polostínu je přemístíme na cílové stanoviště. Ošetřujeme skalku a trvalkové záhony. Vysazujeme popínavé letničky.
Zeleninová zahrada
V květnu začínáme s ochranou rostlin proti plžům. Sklízíme ranou jarní zeleninu, především ředkvičky, špenát, či hlávkový salát. Jakmile vyrazí výhony u raných brambor, okopeme mělce půdu, abychom zničili plevel již v klíčcích.
Po zmrzlých mužích patří do zeleninové zahrady kedlubny, pažitka, růžičková kapusta, sadíme rajčata, papriky, okurky, lilky, cukety či melouny. Okurky sázíme do začátku června na místo, které je chráněné před větrem, nejlépe do záhřevné, humusovité a na živiny bohaté půdy. Taky záhony okupuje plevel víc než kdy jindy, proto je třeba vyrazit na zahrádku s motykou v ruce a vyhlásit plevelu boj.
