Každý šestý respondent uvedl, že si z dětského pokoje zřídil místnost pro hosty, každý sedmý pracovnu a každý desátý větší ložnici. Většina však nechává volný pokoj bez dalšího využití. Přitom jeho úpravou či rekonstrukcí si lze splnit dávný sen nebo pronájmem vylepšit svůj rozpočet. Cílem průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny bylo zjistit, co lidé udělají s dětským pokojem, když se jejich děti odstěhují, a zda využijí tuto situaci k tomu, aby své bydlení zmodernizovali a učinili více praktickým. „Většina respondentů vzniklou situaci nijak neřeší. Lidé si neuvědomují, že pokud pokoj zrekonstruují a vhodně zařídí, mohou na něm i vydělávat, například pronájmem studentům,“ komentuje Renata Zikmundová z Raiffeisen stavební spořitelny. Podle průzkumu pokoj aktuálně pronajímá pouze jedno procento lidí. Čtyři procenta byt přímo prodala či vyměnila za jiný. Potenciál volného prostoru řeší pouze jedna třetina dotázaných. Sedmnáct procent z nich zřídilo z dětského pokoje místnost pro hosty, 14 procent pracovnu a každý desátý využil volný prostor pro zřízení větší ložnice. „Odpovědi ostatních respondentů byly sice okrajové, i tak však mohou být inspirativní. Volný pokoj v řadě rodin nově slouží jako posilovna, odpočívárna, jídelna, pokoj pro vnoučata či skladový prostor,“ dodává Renata Zikmundová Přestavba a zařizování volného pokoje může mít také pozitivní účinky na psychiku rodičů, kteří trpí syndromem prázdného hnízda. „Rodiče, kteří se těžko vyrovnávají se zásadními změnami, mohou využít přestavby dětského pokoje, aby se s pocitem prázdnoty vyrovnali. Nabízí se ale ještě možná účinnější cesta – domluvit se s dětmi, jak pokoj dále využívat. Možná z něho může být opět moderní dětský pokojík, ale pro vnoučata,“ říká psychoterapeutka Mgr. Jana Březinová. Jednou z cest, jak financovat rekonstrukci volného pokoje, je stavební spoření. Posloužit k tomu můžou jak úspory, tak úvěr na bydlení.
O průzkumu
Průzkum zrealizovala Raiffeisen stavební spořitelna ve spolupráci s agenturou STEM/MARK na přelomu května a června 2012. Cílovou skupinu tvořil reprezentativní vzorek ČR složený z 513 respondentů. Sběr dat probíhal prostřednictvím internetového dotazníku (CAWI).
