Kategorie

Výstava Fenomén Baťa konečně ve Zlíně

Po úspěšném uvedení výstavy v Praze a v Mnichově byla jedinečná zlínská architektura především z meziválečného období představena konečně také doma – ve Zlíně.
Dne 13. dubna 2010 se ve zlínském Domě umění konala vernisáž výstavy na počest Baťova impéria. Premiéru měla prezentace zlínské architektury z let 1910-1960 ve Veletržním paláci v Praze a následně v Pinakothek der Moderne v Mnichově. „Ohlas v prestižní mnichovské výstavní síni byl skutečně až nečekaný. Z pořádajícího muzea architektury nám  byla doručena 300 stránková kniha s ohlasy a články o výstavě,“ říká kurátorka výstavy Ladislava Horňáková. Výstava je doplněna videoprojekcí. To, že jméno Baťa má stále velmi silný zvuk, dokázal i mimořádný počet návštěvníků. Více než sto tisíc lidí se chtělo prostřednictvím dobových fotografií, maket budov, dokumentárních filmů, plánů projektů a dalších svědectví dozvědět více o činnostech vizionáře Bati a neuvěřitelném rozvoji města Zlína v období mezi dvěma světovými válkami.

V čem je výstava nová?

Prostory funkcionalistické budovy zlínského Domu umění bohužel nejsou tak velkorysé jako ty pražské, expozici proto museli organizátoři co nejšetrněji redukovat. Ladislava Horňáková to komentuje: „Již při přípravě celého projektu jsme počítali s redukcí exponátů ve Zlíně a zaměřili jsme se především na představení sbírek meziválečné architektury. Ve Zlíně se největším exponátem stalo samotné město, které zájemcům přiblíží řada komentovaných prohlídek a dalších doprovodných programů. Návštěvníci se tedy rozhodně nemusí cítit ochuzeni. Pro zvědavce je k dispozici video dokumentující podobu pražské výstavy, nadšenci historie či architektury jistě ocení ukázku dosud nezveřejněných dokumentů, plánů nebo modelů. Součástí zlínské expozice jsou pak především kvalitní dobové fotografie od Josefa Sudka či Rudolfa Brunera-Dvořáka. Nechybí dobové fotografie a plakáty.

Bude další repríza?

Jelikož se výstava setkala s nebývalým zájmem, zajímalo nás, zda je Zlín její poslední destinací. Kurátorka nám prozradila, jaké má Fenomén Baťa vyhlídky do budoucna: „Ve  Zlíně by nyní měla probíhat závěrečná repríza výstavy, protože originální plány a materiály z archivů by měly být po již více než ročním putování uloženy v depozitářích z důvodů jejich ochrany. Jedná se o repríze na Slovensku a již se na mne obrátili i zahraniční zájemci. Tyto možnosti zatím zvažujeme. Část exponátů, které jsme nevyužili ve Zlíně, je zapůjčena v polské Lodži na výstavě Modernizace – velká příležitost nové formy - 1918 – 1939.“ Expozice v Domě umění

Baťovský genius loci

S městem Zlín je postava Tomáše Bati neodmyslitelně spjata. Svou firmu zde založil už roku 1894, v letech 1923-32 byl dokonce zlínským starostou. Nevýznamné třítisícové městečko se pod Baťovým vedením stalo známou aglomerací se 43 500 obyvateli. Jedním z klíčů jeho úspěchu byla skutečnost, že se dokázal obklopovat velmi schopnými a nadanými lidmi. Zlín dostal specifickou tvář díky jeho spolupráci s takovými architekty, jako byli Jan Kotěra (postavil Baťovi vilu roku 1911, vytvořil návrhy úřednických domků), Vladimír Karfík (autor budovy č. 21), předním zlínským architektem se stal František Lydie Gahura. Roku 1935 se Baťa rozhodl trochu narušit jednotvárnost firemních domků, vypsal mezinárodní architektonickou soutěž a v porotě zasedl sám velký Le Corbusier. Jeho lichotivá slova se pak stala mottem k výstavě: „Zlín jest zářivým fenoménem“. V baťovské expozici pochopitelně nesmí chybět ukázky obuvi. Úspěchy na domácí půdě ale Baťovi nestačily. Brzy začal otevírat filiálky a sesterské společnosti i ve světě. Nejednalo se pouze o výstavbu reprezentačním obchodů, Domů služby Baťa, ale o urbanistické celky, které korespondovaly s koncepcí zlínské zástavby. Takové satelity rychle vznikaly jak v Evropě, tak i na americkém kontinentu, v Indonésii a Asii. Pro Baťu pracovalo v Československu více než 30 tisíc zaměstnanců. Zajímaly ho různé vědní obory, výzkum i umění – firma Baťa se podílela na vývoji nových typů letadel, automobilů, podporoval i filmovou tvorbu.

Udělejte si výlet do Zlína

Přestože dokázala výstava ve Veletržním paláci dokonale simulovat „baťovského“ ducha doby, nemůže se rovnat s reálným Zlínem. Rozhodnete-li se cestu do Zlína podniknout, celodenní výlet lze brát dokonce jako výhodu. Můžete zavítat do některé z kolonií a na vlastní oči se podívat na známé jednodomky, dvojdomky a čtvrtdomky, které byly postaveny pro Baťovy zaměstnance a které jsou dnes součástí památkové zóny. Poobědvat by bylo nejlepší v „jednadvacítce“, neboli ve správní budově č. 21. Tento zlínský mrakodrap s působivou vyhlídkou na celé město byl se svými 77,5 metry ve své době nejvyšší budovou v Československu. I dnes tady můžete zhlédnout známou pojízdnou kancelář s klimatizací i umyvadlem. Výstava zachycuje ve fotografiích ducha zlínské architektury.

Doprovodný program

Kromě prohlídky kulturních památek města Zlína bychom vás rádi upozornili na možnost účastnit se komentovaných prohlídek či komponovaných pořadů. Některé z těchto doprovodných programů se uskutečnily již v první polovině dubna, nabídka je však stále pestrá: 1. června od 16 h se bude v Domě umění povídat o významných firemních architektech, 8. června budou konfrontovány vize osobností o budoucí podobě města Zlína s dnešní, skutečnou situací, 16. června můžete navštívit vilu Tomáše Baťi a poslechnout si něco o dalších funkcionalistických vilách (sraz před vilou v 16h). Mnohé by mohl zajímat také odborný výklad o obchodní strategii firmy Baťa – pořad „Náš zákazník, náš pán“ je na programu ve středu 16. května v Obuvnickém muzeu v 16h. Výstava je otevřena každý den kromě pondělí (v neděli bez vstupného), a to až do 29. srpna. Foto: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
ab
ab
ab
ab
ab