Kategorie

Výhody kožené sedací soupravy

Máte rádi kůži? Pak ji nemusíte být jen na gaučích a křeslech, ale klidně i na židlích, postelích či roletách. Vhodná je i jako dekorace.
 
Kůže  je vyčiněná zvířecí kožka zbavená vlasu. Povrchovou úpravou se získává kůže mnoha typů. Kůže používaná na nábytku musí mít prvotřídní kvalitu. Nejkvalitnější je ta, která se obejde bez úprav lícové strany.

Kožené sedačky jsou oblíbené kvůli své dlouhověkosti, díky níž za předpokladu, že jsou kvalitní, získávají na kráse. Jejich kladem ji i relativně snadná údržba, kde je základem omývání a čas od času navoskování. Ocení ji i alergici, kterých stále přibývá. Kůže má totiž kromě omyvatelnosti i další žádoucí vlastnost – neusazuje se na ní prach.

Kvalita

Nejkvalitnější kůže má výrazně zrnitý povrch, na dotek je hebká a voní, jak jinak, jako kůže. Čas jí na kráse neubere, naopak patina je žádoucí a získává se buď za použití speciálních přípravků nebo přirozenou cestou, jak stárne. Přírodní kůže je z vrstev zvířecích usní, hovězím dobytkem počínaje, ovcemi a osly konče. Cena závisí spíš na originalitě zpracování než na tom, ze kterého zvířete kůže pochází. Každá z kůží má svá pro a proti. Např. kůže z telete je tenčí, jemnější a měkčí než býčí, ale zase méně vydrží.

Barva

Barvení opticky sjednocuje plochu kůže. I zde barvy podléhají módním trendům, které mnohdy nepřežijí sezónu. V případě, že chcete kožený nábytek na dlouho, sáhněte po osvědčené černé, hnědé či béžové barvě. Platí, že tmavé odstíny lépe skryjí špínu a škrábance. Tzv. anilinová kůže je dražší a nestejnoměrně zbarvená – právě to je na ní originální!

Údržba

Stejně jako vaší vlastní kůži i té na nábytku svědčí dobrá a pravidelná péče. Kožený nábytek nevystavujte slunci a nedávejte ho těsně vedle radiátorů, aby kůže nevysychala a nepraskala. Jako bezpečná se uvádí vzdálenost aspoň 20–30 cm. Nesedávejte pořád na jednom místě, pot na kůži dělá skvrny. Víc budete muset čistit místa, o která opíráte hlavu a ruce. Na povrchu sedačky se někdy usazuje vosk z čisticích prostředků. O nápravě a správném ošetřování se podle druhu kůže informujte u prodejce či výrobce. Kůži čistěte vlhkým hadrem nebo jemným kartáčem. Skvrny odstraníte speciálními přípravky, zhruba čtyřikrát ročně byste měli kůži ošetřit krémovým voskem, který ji znovu oživí. Čas od času se vyplatí objednat si na čištění odborníky.

Druhy kůže

Anilinová kůže – zpracovává se za použití rostlinných olejů. Je silná a masivní, ale pružná. Punc originality ji dodává nestejnoměrné zabarvení a přírodní kresba. Nevýhodou je, že je nejen drahá, ale snadno se špiní a příliš jí neprospívá ani světlo. A pozor na napodobeniny! Laik nerozezná, zda jde o pravou anilinovou kůži, nebo o dokonalou napodobeninu. Poloanilinová kůže – je odolnější proti skvrnám a světlu než předchozí typ při zachování přirozeného vzhledu s kontrastním zabarvením. Je i levnější a déle vydrží. Upravovaná zrnitá kůže – její zrnitá vrstva je zčásti odstraněna ještě před nanesením vrchní vrstvy materiálu. Pull-up – druh kůže upravovaný oleji. Je barvená, časem zesvětlá a získá tak žádoucí patinu. Nubuk – je to useň broušená po líci. Typickou vlastností je, že i po jemném doteku na ní zůstávají stopy, které se odstraňují kartáčem či přetřením. Velur – kůže broušená po rubu s vlasem na povrchu. Známějším označením je semiš. Je užívanější, protože je odolnější vůči poškození než nubuk. Imitace – napodobeniny jsou společně s ekologií, cenovou dostupností a snadnou údržbou stále oblíbenější. Koženka je vlastně tkaný textil se syntetickým povrchem. Dnešní imitace kůže už vypadají opravdu skvěle. Pokud dáte před kůží přednost kožence a chcete, aby vám déle vydržela, sáhněte po té s gumovým, nikoliv vinylovým povrchem.

ab
ab
ab
ab
ab