Kategorie

Výhody a nevýhody života v satelitním městečku

Satelitní městečka jsou častým tématem debat, vzbuzují pozornost laické i odborné veřejnosti. Mnozí je vidí jako nepodařenou ukázku současné architektury a lidského nevkusu. Jiní jsou k projektům podobného typu shovívavější.
Byly provedeny různé studie a vyřčena řada názorů, často zcela protichůdných. Jak to tak obvykle bývá, každé pro má svoje proti a naopak. A je na každém z nás, aby si zvolil priority, které jsou v souladu s jeho životní filozofií. To, co jeden bude považovat za nepřekonatelnou nevýhodu, druhý v tom objeví nesporný klad.

Proč satelit?

Tak jako vesmírné satelity krouží kolem svého ústředního bodu, tak v okolí měst vznikají nová „městečka“, která jsou úzce spjata s místy, v jejichž blízkosti vyrostla. V satelitních městech totiž nenajdeme žádné služby, kulturní ani sportovní vyžití, a tak tyto funkce plní blízké město.
 
Trocha statistiky o satelitních městech
  • Největší zájem je o bydlení kolem Prahy (do 20 km), ve středních Čechách a na jižní Moravě.
  • Řadové rodinné domy mívají průměrně obytnou plochu kolem 120 m2 s pozemkem 350 m2.
  • Solitérní rodinné domy dosahují svou obytnou plochou až ke 170 m2. Rovněž pozemek je větší, většinou kolem 800 m2.

Kdo zde bydlí?

Struktura obyvatel je v dnešní době velmi různorodá. Po revoluci byli výsadními obyvateli bohatí podnikatelé. Postupem času se však složení začalo měnit. V dnešní době snadno dosažitelných hypoték se nedá mluvit o specifické sociální vrstvě, která by se do satelitů stěhovala. Z aktuálních průzkumů vyplývá, že se sem stěhují často lidé se středoškolským vzděláním a středního věku 30 – 50 let, nejčastěji rodiny s dětmi.

Dříve luxus, dnes opovrhování

V devadesátých letech bylo považováno za luxus, pokud si někdo mohl postavit nový dům, a to navíc v prostředí, kde v sousedství neuvidíte nic jiného, než jenom další novostavby. Podnikatelé se tehdy houfně hnali do těchto oblastí a začali tu stavět domy, na které jsme nebyli zvyklí. Dávali tak najevo své postavení a bohatství, nebo si prostě chtěli užít svoje peníze a splnit si svůj sen. Ať již je to tak nebo tak, v satelitech vyrůstaly někdy těžko uvěřitelné stavby. Našli bychom tu vily s prvky zámků a hradů, horské chaty nebo stavby hodící se spíš do přímořských letovisek.

Proč vznikají satelitní města

  • Dům se zahradou, značka ideál
Pro většinu obyvatel České republiky je stále považováno za ideální rodinné bydlení ve vlastním domku na okraji města se zahradou.
  • Proč platit nájem, splácejme hypotéku
Novodobé trendy směřují od nájemního bydlení k osobnímu vlastnictví. Lidé raději splácejí po dlouhé desítky let hypotéku, než do konce života platit nájem. Současná příznivá situace na trhu s hypotékami tomu jen nahrává.
  • Snadný zisk stavebních firem
Rozvoji satelitních městeček napomáhá také touha developerů a stavebních firem po relativně snadném zisku. Najít vhodné území, pokrýt je inženýrskými sítěmi, postavit levné domky, nejlépe všechny stejné, aby náklady byly co nejnižší a poté je co nejdříve prodat. Tím vzniknou sídliště jako ze škatulky, bohužel často bez jakékoli promyšlené koncepce.
 

Špatná dopravní dostupnost

Satelitní městečka bývají vzdálena několik kilometrů od svého „mateřského města“. Obvykle sem nejezdí městská hromadná doprava.
Problém se závislostí na veřejné dopravě se však týká jen malého množství lidí. V dnešní době vlastní téměř každá rodina osobní automobil, často i dva nebo tři.

Chybějící služby

V satelitních městech se pouze bydlí. Většinou tu nenajdeme žádné obchody ani jiné služby. Při výstavbě se totiž na podobné aspekty vůbec nepamatovalo. Dnešní zájemci o bydlení bývají již náročnější. Proto se častěji setkáváme s tím, že je v satelitním městečku vybudováno hřiště, dětská pískoviště nebo park.
 
Absence služeb však mnohým nevadí. Situace je podobná jako na vesnicích. Lidé, kteří tu bydlí, dojíždějí také za nákupy, za zábavou i za prací do nejbližšího většího města, kde mají veškerý komfort. Člověku, který na první místo klade blízkost přírody, čistý vzduch, klid, žije aktivním způsobem života se spoustou koníčků, může život v satelitu zcela vyhovovat.

Společenská (ne)soudržnost

Městečka bývají fakticky oddělná od původní vesnice a dochází tak těžko ke sžívání starousedlíků s přistěhovalci. Starousedlíci často trpí pocitem, že se nad ně nově příchozí povyšují, noví spoluobčané zase mohou nabýt dojmu, že se na ně jejich déle zabydlení sousedé dívají skrze prsty. Novousedlíci se však většinou nedruží ani mezi sebou. Někteří nazývají satelitní městečka noblesními ghetty bez míst, kde by se lidé mohli potkávat a sdílet své každodenní starosti.
 
V satelitních městech téměř nenarazíme na veřejné prostory, které by k tomuto účelu setkávání dávaly možnost. Pro vyšší zisk byly veškery plochy rozparcelovány výhradně za účelem bydlení, chybí tu náměstí nebo náves, kromě malých zahrádek tu většinou neobjevíme ani žádnou zeleň. Absence sociálních vazeb a sociální kontroly, kdy se každý stará jen o sebe a sotva zabouchne dveře svého domu, nic jiného jej nezajímá, je živnou půdou pro vznik patologických jevů, vandalismu a vzrůstající kriminality.

Soužití

Noví majitelé domů jsou často po přistěhování překvapeni nízkou infrastrukturou svého nového bydliště. Díky nespravedlivému přerozdělování financí jsou na tom malé vesnice mnohem hůře než velká města. Někdy se dokonce stává, že si nově příchozí ponechají své trvalé bydliště v Praze nebo v jiném městě, odkud se přistěhovali. Tím se přisypává do městské pokladny původního bydliště, zatímco vesnice nedostane nic a s novými spoluobčany rostou pouze její náklady.
 
Existují však i opačné případy, kdy naopak novousedlíci zvyšují životní úroveň vesnice, ve vlastním zájmu a často za vlastní peníze spravují cesty, chodníky či veřejné osvětlení, aby se jim žilo co nejlépe.
ab
ab
ab
ab
ab