Kategorie

Všechny otázky kolem plánování schodiště

Na co je třeba si dát pozor, když v novém domě projektujete schodiště? A jaké jsou vlastně možnosti?

Stačí letmý pohled na aktuální situaci na trhu a je nám jasné, že specializované firmy nabízí nejrozmanitější volbu ztvárnění schodiště. Dříve než se pustíme do vlastní stavby, je dobré položit si pár základních otázek.

A proč?

Na první pohled tato otázka vypadá jako nesmyslná – vždyť přece víme, že se chceme dostat z jednoho podlaží do druhého. Přesto se za ní skrývá mnohem víc.  Jakou funkci bude schodiště plnit? Jedná se o hlavní schodiště, po kterém budeme chodit dennodenně (o občasném stěhování nábytku ani nemluvě), či pouze vedlejší schodiště, které použijeme jen občas (např. při cestě na půdu)? Je pravděpodobné, že se na schodišti bude často míjet více lidí? Funkčnost a zejména bezpečnost schodiště by měla stát na prvním místě.

Kam s ním?

Tato nerudovská otázka je i v tomto případě jednou z nejdůležitějších. Neexistuje jedna univerzální rada, je třeba hledat nejvhodnější řešení s ohledem na vlastní životní styl. Máme-li malé děti, rozhodně nebude nejrozumnější učinit schodiště středobodem a chloubou obývacího pokoje – přeci jen jejich věčné běhání může poněkud bránit rodinné pohodě u nedělní kávičky. Stejně tak není zrovna šťastným řešením umístit schodiště do centra reprezentativního obytného prostoru, ve kterém bývají často přijímány návštěvy, raději zvolme schodiště vedoucí ze vstupní haly. Při promýšlení nejvhodnějšího umístění je třeba se vyvarovat umístění radiátoru pod schodiště či otevírání dveří do prostoru nástupu a výstupu schodiště.

Jaký typ zvolit?

Nejrozšířenějším a nejpoužívanějším typem schodiště jsou páteřová schodiště (nášlapy montovány na středovou nosnou konstrukci). Toto schodiště je vhodné do moderních interiérů, naopak nedoporučuje se pro venkovní použití. Masivnějším typem schodiště jsou bočnicová schodiště (nášlapy jsou nášlapy montovány mezi vnitřní a vnější bočnici popř. na obě bočnice posazené), která jsou určena  hlavně do moderních prostor rodinných domů, půdních vestaveb, kanceláří, vstupních vestibulů, hal, nákupních středisek, apod.  a lze je využít  v interiérech i exteriérech.  Stále častěji se součástí obytných prostor stávají již zmiňovaná vřetenová schodiště, která nám nabízejí opravdu velkou rozmanitost. Mezi další moderní typy schodiště bezesporu patří unisystémová schodiště (bez středové nosné konstrukce, nášlapy jsou usazeny do ocelové popř. nerezové kazety), jejichž výhodou je libovolný průběh schodiště.  Samostatnou kapitolu by si jistě zasloužila půdní schodiště, zejména skládací a stahovací schody pro půdní průlezy.

Tvar schodiště

Také tvar schodiště může být zcela originální. Mnozí z nás sní o elegantním točitém schodišti, ovšem tyto výšlapy nahoru a dolu zcela jistě nebudou patřit k těm nejpohodlnějším (nemluvě o stěhování větších kusů nábytku). Navíc pro člověka, kterému se pravidelně při pohledu z výšky točí hlava, se každý sestup po spirále může stát malou noční můrou.  Proto pokud dáváme přednost pohodlí před originalitou za každou cenu, volme schodiště přímé (prostor pod schody lze dobře využít např. pro vestavěné skříně na míru) či ve tvaru  písmene L, P, U nebo Z.

Jaký zvolit materiál?

Možností je mnoho. V současné době lidé preferují návrat k přírodním materiálům a z něho vyplývá stále častější volba dřevěného schodiště (nejčastěji se využívá dub, jasan nebo javor, chceme-li ušetřit, zvolíme borovici, zlatou střední cestou kvality a ceny je buk).  Pro velké prostory jsou vhodné betonové schody, které můžeme obložit dřevem, kamenem, PVC či (nejlépe protiskluzovou) dlažbou. Chceme-li najít něco opravdu osobitého, pak můžeme zvolit schodiště z oceli či kombinace nerezu a schodů ze skla.

Co to bude stát

Všechno, co za něco stojí, něco stojí. Cena závisí na zvoleném typu schodiště (páteřové, bočnicové, vřetenové) a materiálu (nerez, ocel), na typu pochozích stupňů (buk, dub, jasan, javor, třešeň, ořech teak, modřín), na typu pochozích stupňů a na typu zábradlí (nerez, ocel, se sklem a kombinované). A tak zatímco obyčejné nejlevnější schodiště pořídíme již za pár tisíc, kombinace nerezu a skla nás může vyjít i na čtvrt milionu.

Bez předpisů to nejde

Pokud tvrdošíjně trváte na tom, že si své schodiště postavíte sami, nezapomeňte si prostudovat platné technické normy. Za zmínku stojí např. ČSN 73 4130  – Schodiště a šikmé rampy - základní ustanovení. Zde se dozvíte mj. že každé schodiště delší než dva schody (resp. půl metru převýšení) musí být doplněno zábradlím, naleznete zde též základní vzorec pro návrh schodiště, tzv. Lehmannův vzorec: 2v + š = 63 cm (v = výška stupně, š = šířka stupně, výsledná hodnota je průměrná délka lidského kroku.) V obytném interiéru by měly být instalovány například schody s výškou 16 cm a šířkou 31 cm.

Víc hlav víc ví

Až budete mít v hlavě či na papíře svou představu, zkuste ji doladit s ostatními – nejen s odborníky, ale i s laickou veřejností. Na internetu jistě najdete spoustu diskusních fór a rady z praxe jsou ty nejcennější. Dozvíte se zde například, že dřevěné stupínkové schody vypadají sice hezky, ale že „škvírou mezi schody nepadají pouze děti ale všechno, prach, drobnosti které děti  (a muži) na schodech nechávají povalovat . Malé děti si na spodních schodech rády hrají.

ab
ab
ab
ab
ab