Rostliny jsou neodmyslitelnou součástí našich příbytků. Pokud člověk nemůže být v přírodě, nosí si kousek živé zeleně k sobě domů.
Mnoho začínajících pěstitelů stále neví, jaký je rozdíl mezi vegetační nádobou (květináčem) a obalovou nádobou. Jde přitom o rozdíl vskutku zásadní.
Obal
Obalová nádoba je konkrétní obal, do kterého umístíme rostlinu včetně květináče. Její hlavní funkcí je především funkce dekorativní.
Některé květináče již do obalové nádoby ani vkládat nemusíme
Květináč
Vegetační nádoba je květináč, do kterého přímo sázíme rostliny. Podmínkou je, aby měl ve spodní části drenážní otvory, kterými bude odváděna přebytečná voda. Pokud vegetační nádobu nechceme vkládat do obalové nádoby, pořídíme ji podmisku, která bude udržovat přebytečnou vodu. Stejnou funkci plní i obal na rostlinu. Vzhledem k tomu, že do obalu většinou nevidíme, měli bychom častěji kontrolovat, zda ve spodní části obalu nestojí nadbytek vody, který by mohl způsobit zahnívání kořenů. Takovou vodu je potřeba vylévat, jinou možností je nasypat do spodní části trochu keramzitu, který přebytečnou vodu vsákne.
Plastový květináč pořídíte již od 9 Kč
Hlína…
Rostlinám se nejlépe daří ve vegetačních nádobách z pálené hlíny. Mají dostatečně pórovité stěny, které ve volném prostoru dobře odpařují vodu. Substrát v těchto květináčích rychleji vysychá a jen málokdy dojde k nežádoucímu přemokření a následnému uhnívání kořenů. Nevýhodou je především jejich vyšší hmotnost, manipulace s většími květináči může být dosti obtížná. Hliněné květináče také nejsou tak odolné jako např. plastové a častěji se stává, že je neopatrným zacházením rozbijeme, nebo přinejmenším porušíme. Jistě jste si také všimli toho, že na stěnách hliněných květináčů se často objevují nevzhledné bílé skvrny. Je to vysrážená sůl a vápník ze zálivky. Při přesazování z hliněného květináče hrozí také vyšší riziko poškození kořenové soustavy, kořeny rostliny se totiž od jeho stěn hůře oddělují.
Plastové květináče jsou levnější, lehčí a trvanlivější
…nebo plast
Z těchto důvodů je většina pokojových rostlin prodávána v plastových květináčích. V porovnání s hliněnými jsou levnější, lehčí a trvanlivější. Výhodou je také snadnější přesazování, protože kořeny se od hladkého povrchu snadno oddělují. Nevýhodou tohoto materiálu je to, že substrát, na rozdíl od pórovitého hliněného květináče, špatně vysychá a kořeny postihuje častěji hniloba. Proto rostliny v plastových nádobách musíme zalévat podstatně méně než ty samé v hliněných květináčích.
Vysrážená sůl a vápník mohou na květináči vytvářet nevzhledné bílé skvrny
Tvar a velikost květináče
Při výběru bychom neměli zapomínat, že každá rostlina vyžaduje jiný tvar a velikost květináče. Různé rostliny jsou také různě náročné na přesazování. Zatímco například palmy, difenbachie nebo dracény vyžadují, aby byly v souvislosti se svým růstem zároveň přesazeny do většího květináče, jiné rostliny, jako jsou bromélie, kalachoe, azalky, bramboříky či orchideje se dlouhou dobu spokojí se stejným květináčem. Existují dokonce i rostliny, které vyžadují menší květináč bez ohledu na jejich bujný růst. Například u kalokvětu platí, že čím menší miska, tím má rostlina bohatší květy. Tvar květináče by měl vycházet z charakteru kořenové soustavy rostliny. Palmy potřebují vyšší a užší květináče, nižší květináče jsou vhodné pro kaktusy či azalky, rostlinné miniatury umístíme nejlépe do téměř miskovitých květináčů.
