Kategorie

Vánoce v regionech

Kdysi měl každý kout v republice odlišný jídelníček podle toho, čeho bylo v kraji dostatek. Ve srovnání s dnešním tradičním kaprem a bramborovým salátem bychom svým předkům pestrost jejich stolu mohli jen závidět.
Nejedla se však ryba ani jiné maso. Bývala to hřibová polévka, kaše, krupice sypaná perníkem, trnková omáčka, koláče, oplatky s medem, jablka, ořechy i vánočka.

Naše lidová historie je bohatá na tradice, každá oblast má své specifické zvyky

Foto: Irena Forejtová

Jiný kraj, jiný mrav

V některých domácnostech se ještě ze setrvačnosti připravuje na Štědrý večer černý kuba, jídlo z krup a hub. Na Klatovsku se mu říkalo "machout“. Na Brněnsku, v oblasti Horácka nesměl na štědrovečerním stole chybět hrách a na Podhorácku čočka. V Podkrkonoší se jedlo jinak: oukrop (polévka z brambor, česneku, kmínu, sádla a soli), a medem slazená jáhlová kaše. Valašsko bylo v minulosti známé stravou téměř vegetariánskou. Na Vánoce si Valaši nejprve dávali ščedračku - polévku se smetanou a brambory. Potom pokračovali polévkou šípkovou nebo zelnou a na závěr hostinu zakončili několika druhy pařených sýrů a olomouckých tvarůžků. Také v Mladcové u Zlína byla prvním jídlem štědračka, po ní zelí s chlebem a opět polévka, tentokráte houbová. Následovala pohanková kaše s medem, krupice omaštěná máslem a nakonec vdolky a kořeněná zhřívaná kořalka. Bohatý býval jihomoravský štědrovečerní stůl. Po oplatku hospodyně podávala houbovou nebo hrachovou polévku, po ní černou švestkovou omáčku a na závěr pohankovou kaši nebo krupici na sladko. Někde měli namísto krupice zasmažené "kvaky", neboli tuřín. Do výčtu jídel se ještě počítaly vlašské  ořechy, jablka, sušené ovoce všeho druhu, vdolečky a makovníky. Pro zajištění úrody v příštím roce se dávaly pod stůl zemáky, řepa, mrkev, petržel i celer. A navíc i hrnec kysaného zelí, aby byli všichni veselí.

Vánočky se na vesnicích ujímaly až na samém konci 19. století

Vánoční lidové dobroty Valašská štědračka 1 a půl litru vody nebo vývaru, 150 g hub, 200 g brambor, 120 g pohanky, polévková lžíce másla, 20 g hladké mouky, 1 větší cibule, 1 vejce, sůl Připravíme zlatavou cibulovou jíšku, zalijeme ji vodou nebo vývarem, přidáme houby a uvaříme je téměř doměkka. Pak přidáme brambory nakrájené na kostičky a uvaříme je. Nakonec přidáme spařenou a propláchnutou pohanku a vše ještě krátce povaříme. Do hotové polévky rozšleháme vejce. Černý kuba 250 g krupek, 500 g čerstvých nebo 50 g sušených hub, 0,5 litru mléka, cibule, česnek, kmín a sůl Krupky vaříme s mlékem asi půl hodiny, často mícháme, aby se nám vytvořila hustá kaše. Mezitím na cibulce podusíme houby (sušené necháme ve vodě namočené přes noc, aby nabobtnaly). Vše se pak smíchá dohromady, dochutí utřeným česnekem,osolí, okmínuje. Kubu strčíme do trouby a zapečeme do zlatova. (Dříve jej všichni jedli z jednoho pekáčku a přikusovali kyselé naložené švestky). Vánoční krupice (nebo hrách) 1/4 kg hrubé mouky se osmaží dočervena na 4 lžících oleje, vysype se do hustého síta a v páře se nechá nabobtnat. Podává se se strouhaným perníkem, cukrem a mastí se rozpuštěným máslem.
ab
ab
ab
ab
ab