Vánoce jsou ve Švédsku hravé a plné tradicí. Stejně jako u nás jde o čas míru, klidu a pohody. Od těch našich se však liší řadou specifických tradicí. Sbírá se vánoční dřevo, jedí se fazole, ale také jiné dobroty – to vše samozřejmě ze švédského stolu. Také vánoční dárky Švédům nenaděluje Ježíšek, ale skřítkové, trpaslíci a vánoční kozel.
Švédské Vánoce se nazývají jul. Jul znamená kolo. Podle starých tradic se zapálené dřevěné kolo od vozu nechalo kutálet z kopce dolů. Doba julu trvá 12 dní. V tomto období bylo všem dovoleno chodit do lesů a sbírat si dříví na zimu. Tomuto dřevu se pak říkalo julové dřevo. Každou z následujících dvanácti nocí se házelo do kamen a jeho popelem se poté hnojila pole. Oslavy vánočních svátků začínají první adventní neděli, kdy se na adventním věnci zapálí první svíčka. Tyto adventní věnce jsou od našich odlišné. Mají podélný tvar, a jsou vyplněny mechem a lišejníkem. Za každým oknem většinou uvidíme elektrický svícen, nejčastěji z prodejen Ikea.
Švédové mají svůj specifický cit pro krásu
Svatá Lucie
Velkou důležitost Švédové přikládají 13. prosinci, tedy svátku svaté Lucie. Každou školkou, školou a často i pracovištěm prochází v tento den průvod Lucek. Hlavní Lucie kráčí se sepjatýma rukama a korunkou na hlavě. V korunce jsou zasazeny svíčky. Ať už pravé, hořící, nebo elektrické. Lucky jsou oděny do dlouhých, splývavých šatů, přepásaných červenou stuhou. Ostatní malé Lucie nesou rozsvícené svíce v rukou. Přítomným při tom nabízejí sladké kynuté pečivo s příměsí šafránu a perníky. Doma malé Lucie obsluhují své rodiče při štědrovečerní večeři, aby jim tak projevily svůj dík za jejich pozornost a péči.
Lucie se připravují na svůj den
Kdo nosí dárky?
Ve Švédsku dárky dříve naděloval vánoční kozel. Jde o vánoční zvíře, které je symbolizováno kozlem spleteným ze slámy. Pověst říká, že to bylo jezdecké zvíře boha Thora. Nyní nosí Švédům dárky vánoční skřítek s dlouhými bílými vousy, oděný do červených šatů. Nazývá se Jultom, nebo Jultombe. Je kombinací Santa Clause, svatého Mikuláše a skřítka hospodárníčka. S dárky mu pomáhá mnoho dalších skřítků a trpaslíků.
Tradiční švédští skřítkové tvoří oblíbené vánoční dekorace
Tradiční vánoční pokrmy
Tradičním vánočním jídlem bývá ryba, například sušená treska s omáčkou, která je zapečená spolu s červeným zelím do brambor. Nesmí chybět ani sobí maso či švédská šunka. Vrcholem večeře pak bývají vařené hnědé fazole podávané se zeleninou. Tato fazolová směs je vměstnána do cibule, která se zapeče. Po hlavním jídle následuje desert, který bychom mohli přirovnat k našemu rýžovému nákypu. Podle tradice se do nákypu vkládá mandle. Ten, kdo zapečenou mandli najde, bude obdarován malým dárkem. Kde jinde se zmínit o světově proslulém švédském stole než právě v článku věnovaném Švédsku. Julbord, tedy vánoční švédský stůl se během adventu objevuje v nabídkách restaurací, firmy ho pořádají při vánočních večírcích a lidé si ho často připravují o štědrém dnu i sami doma. Nesmí tu chybět různě ochucení sledi, vejce natvrdo s kaviárem, pečená šunka, krocan, vepřová žebírka, karbenátky a také zmíněná rýžová kaše se smetanou a perníčky. K pití se podává glögg. Glögg bychom mohli velice zjednodušeně přirovnat k našemu svařenému vínu. Neobsahuje ale téměř žádný alkohol a zásadně se nepřipravuje doma. Musíte si ho koupit v obchodě, protože jak sami Švédové tvrdí, jeho příprava je příliš složitá. Během Vánoc se ve Švédsku konzumuje hodně sladkostí. Jsou to jednak typické švédské perníčky a perníkové chaloupky, dále pak karamely a bonbóny z marcipánu a nugátu. Rodina se před Vánocemi sejde a společně tvoří vánoční sladkosti, často dlouho do noci.
Švédové milují sladkosti a o Vánocích si jich řádně dopřávají
Vánoční stromeček
Vánoční stromeček je ve Švédsku známý od poloviny 18. století. Dnes si řada rodin pořizuje rovnou dva. Jeden si nazdobí doma v pokoji a druhý před domem. Zatímco venkovní stromy jsou nejčastěji zdobeny elektrickými světýlky, domácí stromečky jsou často přehlídkou rukodělných prací. Švédové milují slámu a veškeré slaměné dekorace a ozdůbky. Na štědrý den odpoledne se schází celá rodina u vánočního stolu. Večer se rozbalují dárky, zpívají se koledy a tancuje se kolem stromečku. Zajímavostí a starou tradicí je, že se dárky nadělují anonymně. Vhodí se oknem dovnitř a dárce pouze symbolicky zaklepe na dveře a rychle zmizí. Vánoční svátky trvají až do svátku svatého Knuta, který připadá na 13. ledna. Tohoto dne si děti zvou svoje kamarády, odstrojují stromeček a vyhazují ho z okna.
