V letním horku zalévejte opatrně

Červenec a srpen jsou měsíce, které nám na zahrádce sice dělají radost, všechno se krásně zelená, voní, ale jsou to také měsíce, kdy naše zahrádka bez správného zalévání trpí nejvíce. Vyrovnat se s pálícími slunečními paprsky je leckdy nad přírodu. Musíme pomoci my. Tady je však třeba říci, že neuvážené zalévání kolikrát vede k překvapivým, v pravém slova smyslu smutným výsledkům. Rostliny a naše zahrada potřebují ve dnech veder naši maximální péči.

Určitě rostliny, které jsme vysadili teprve nedávno. Říká se zhruba před 4–6 týdny. Trpí také trvalky, stromy a keře, které jsme vysadili zhruba před rokem až dvěma. Nesmíme zapomenout ani na květiny v půdě, která má málo humusu nebo je písčitá. S vodou bychom měli myslet i na rostliny s hlubšími kořeny, to jsou například růže. Rostliny s hlubšími kořeny, pokud nemají dostatečné množství vláhy, hůře rostou a jejich květ kvete kratší dobu. Stromy a keře více vzrostlé si poradí s letním žárem, a to právě díky svým hlubokým a plošně rozprostřeným kořenům.

 

Je velice důležité zalévat ve správnou dobu, správným množstvím vody a správným způsobem. Obecně můžeme říci, že bychom měli zalévat buď brzy ráno, nebo později večer, když už sluneční paprsky tak nepálí. A jak zjistíme, že je země vysušená a že je potřeba zalévat? Použijte malou zahradní lopatku a udělejte zhruba deseticentimetrový vryp do země. Pokud je půda v této hloubce suchá, je na čase zalévat.

Chybou je každodenní, pravidelné, ovšem mírné kropení! Voda se totiž v takovéto frekvenci a poměru nedostane do hloubky, zůstane na povrchu a odtud se rychle vypaří. Jediné, čemu takového chybné zalévání prospívá, je plevel. Jeho semena začnou klíčit. Mnohem více rostlinkám udělá dobře kvalitní a vydatná zálivka jednou za několik dní. Zhruba 5–20 litrů na metr čtvereční.

 

Můžeme plošně nebo bodově. Na velké plochy používáme plošné zalévání. V tomto případě voda zvlhčuje celou plochu, není přiváděna přímo ke kořenům rostlin. Ideální pro tento způsob jsou hadice s nástavci. Moderní jsou i různé postřikovače. Ty jsou vhodné na malou plochu. Dokonalejší jsou pak rotační postřikovače, které rozstřikují vodu hezky do kruhu.

 

 

Bodové zalévání je vhodnější u velkých rostlin a u menšího počtu takovýchto rostlin. Voda se dostává přímo ke kořenové zóně. Pro takovéto zalévání je ideální konev bez rozprašovací hubice. Proud vody ale nesmí být silný, abychom nepoškodili půdu z kořenů. O konvi se sice už říká, že vychází z módy, přesto ji, velice správně, má na zahradě téměř každý zahrádkář. Ke stromům a ke keřům můžeme vodu přivádět pomocí hadice, a to tak, že kolem kmene jednotlivých stromů vytvoříme kruh o průměru

1-1,5 m a do tohoto kruhu pak vodu přivádíme.

 

Množství vody záleží vždy na velikosti jednotlivého stromu či keře. Obecně se říká, že ideální dávka je 5–20 litrů na jednu rostlinu.

 

Zavlažování je skutečně věda. To alespoň tvrdí zkušení zahradníci. Je opravdu těžké správně odhadnout množství závlahy v jednotlivých měsících a v dlouhotrvajících vedrech. Ať nepřelijeme anebo naopak, ať rostlinky nemají vody málo.