Kategorie

Uspořte díky nízkoenergetickým domům!

(komerční sdělení) Na českém trhu nabízí „nízkoenergetické domy“ čím dál větší množství firem, jen malé procento z těchto domů je ale skutečně nízkoenergetických. Velmi často se vyznačují pouze silnější vrstvou izolace.
Je pravdou, že kvalitní zateplení je u nízkoenergetických domů přímo nutností, pozor ovšem na stavitele, kteří ho považují za jediný a dostačující prvek. Samozřejmostí by měl být tepelný audit, který důkladně prověřuje hospodaření s energiemi v domě, a tedy jeho nízkoenergetické vlastnosti. Každý dům by navíc měl být opatřen tzv. energetickým štítkem a energetickým průkazem, které jsou jednoduchým hodnocením budovy právě z hlediska spotřeby energií. Vedle čím dál oblíbenějších nízkoenergetických řešení je tu také možnost, která se zdá být ještě o krok dál, pasivní dům. Podle strohých definic je pasivní dům budovou, ve které spotřeba tepla za rok nepřesáhne ani 20 kWh/(m2a). Za rok jsme v takovémto domě schopni ušetřit zhruba 2/3 nákladů v porovnání s vytápěním běžného domu. Ovšem kritéria, která musí pasivní dům splňovat, jsou mnohem náročnější. Celá stavba musí být provedena neprůvzdušně, tedy musí být důkladně utěsněná. Rodinný dům by měl mít nejlépe přibližně čtvercový půdorys. Prosklené plochy domu musí být orientovány na jih, nejlépe na jižní svah, na severní straně by neměla být okna žádná, případně pouze nejnutnější a malá.  Díky tomu může být v interiéru efektivně využíváno slunečního záření. Pro zaručení tepelné bilance je dále třeba mít přesné údaje o počtu osob trvale žijících v domě a případně počítat i s vyzařovaným tělesným teplem domácích zvířat. Pro zajímavost můžeme uvést, že budovy, ve kterých spotřeba tepla klesá dokonce pod 5 kWh/(m2.rok), jsou označovány jako nulové. Zřídka, ale přesto se můžeme setkat dokonce s domy, které spotřebují méně, než si sami „vyrobí“ prostřednictvím fotovoltaických panelů. Ty objevíme pod názvem plusový (nebo také aktivní) dům. Návratnost investice se u pasivního domu pohybuje až kolem 35 let, v zahraničí jsou ale tyto domy přesto oblíbené, v Evropě, tedy především v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Švédsku jich stojí tisíce. A každým rokem se zájem o jejich výstavbu dále zvyšuje. Česká republika se ale v tomto ohledu se zmíněnými zeměmi nemůže srovnávat. Pokud tyto technologie nebudou dále nijak aktivně podporovány, na příklad v rámci dotačních programů, nepředpovídá se ani do budoucna výraznější růst zájmu o tento typ řešení. Většina domů bude nadále realizována spíše v nízkoenergetickém standardu. Nízkoenergetické bydlení navíc není jen výdobytkem současnosti. Podle nově schválené směrnice Evropské unie totiž bude po roce 2020 možné stavět pouze domy s „energetickou spotřebou blízkou nule“. Chytrým řešením je proto tomuto trendu vyjít vstříc a aktivně se na něj připravit, co je lepším řešením do budoucna, než bydlet v domě, který bude všem směrnicím a požadavkům vyhovovat ještě spoustu let? Parametrů nízkoenergetického domu můžeme dosáhnout i rekonstrukcí již postaveného „obyčejného“ domu. Nutné je především zateplení domu fasádním zateplovacím systémem, zateplení základů domu, výměna oken, zesílení izolací ve střeše a výměna zdroje tepla. Na úpravu bychom měli mít zpracovaný projekt a úprava stavby také musí být povolena stavebním úřadem. V neposlední řadě je třeba zpracovat nový energetický štítek. Cenu rekonstrukce nelze přesně odhadnout dopředu, velmi záleží na stávajících konstrukcích a možnosti jejich úprav, například při zateplování podlahy je zpravidla nutné vložení další izolace, a tedy její zvýšení. V každém případě, ale musíme počítat s tím, že náklady budou vyšší než při přímé realizaci. Ve většině případů se ale takováto investice skutečně vyplatí. Autorem článku je Martin Protiva, manažer projektu a odborník na problematiku nízkoenergetických domů a úspor ze společnosti Ekonomické stavby. Připravili jsme pro naše klienty a naše stavebníky nový stavební portál o bydlení, stavbě domu, zařizování interiéru a projektování zahrady. Najdete nás na Stavba-domu.cz.
ab
ab
ab
ab
ab