Věřili byste, že celých dvanáct procent z celkové produkce elektrické energie připadne na svícení? Spotřeba energie každoročně stoupá, spolu s ní stoupá i cena elektrické energie. Vybrat vhodné osvětlení je cesta, jak ulevit životnímu prostředí i naší peněžence.
Přesto, že se úsporné žárovky prodávají již mnoho let, stále si nenašly cestu do všech domácností. Ukážeme si, zda se nám i za vyšší pořizovací náklady vyplatí.
Kompaktní zářivka
Kompaktní zářivky jsou označováno také jako "spořivky" nebo "fluorescentní trubice". Současná technologie vytvořila z původně nevzhledné dlouhé trubice plněné plynem a opatřené luminoforem sympatické svítidlo, které si designem nijak s klasickou žárovkou nezadá.
Snadná náhrady žárovky
Zářivky mají klasický závit, který lze použít do běžných osvětlovacích těles stejně jako žárovky. V podstatě je to zářivka miniaturizovaná do té míry, aby se vešla do běžných svítidel.
Princip svícení
Světlo vzniká v zářivce na zcela odlišném principu než v běžných žárovkách, kde září rozžhavené vlákno. Zde vyzařují ionty, tedy kladně nabité částice plynu v zářící části a odevzdají tak část energie, kterou jim dodal průchod elektrického proudu. Tento způsob vzniku světla je znám již od poloviny 19. století a na jeho konci již Nikola Tesla představil své zářivky pro praktické použití. Až velký pokrok elektroniky v posledních dvaceti letech umožnil snížení rozměrů elektrických zařízení nutných k provozu zářivky do té míry, že mohla vzniknout úsporná žárovka.
Dlouhá životnost
Základní přednostostí zářivky je její podstatně delší životnost, než jakou mívají klasické žárovky. Oproti 1000 hodinám životnosti žárovky nabízejí zářivky 3 až 15 tisíc hodin. Touto životností se částečně kompenzuje jejich vyšší pořizovací hodnota.
Úspora energie
Podstatné jsou však úspory energie v poměru s intenzitou světla, které zářivky vydávají. Kompaktní zářivka je se svými 40 % využití energie na světlo daleko nejen před klasickou žárovkou, ale i před kryptonovými, xenonovými i halogenovými žárovkami.
Zářivka oproti žárovce za dobu své životnosti uspoří 460 kWh elektrické energie, což může představovat snížení produkce oxidu uhličitého o 480 kg nebo uspoření zhruba dvou tisíc korun za elektrickou energii.
Úsporná zářivka se nám oproti klasické žárovce začne vyplácet již po šesti stech hodinách svícení.
Budeme-li svítit alespoň dvě hodiny denně, investice se nám vrátí do jednoho roku.
Úsporná zářivka má výrazně delší životnost. Bude-li denně svítit méně než jednu hodinu, může být funkční i více než deset let.
Menší příkon, větší svítivost
Pro uživatele je však hlavním ukazatelem skutečnost, že například svítivost 20W zářivky odpovídá svítivosti 100W žárovky. Kromě toho zde nehrozí spálení bakelitových objímek a po rozsvícení se zářivka postupně rozjasní do příjemného odstínu světla.
Zářivka je výhodná zejména tam, kde je nutné svítit dlouho nebo nepřetržitě celý večer.
Pro srovnání:
Cena úsporné zářivky 100,- Kč
Cena běžné žárovky 10,- Kč
Ekvivalentní příkon 23W (úsporná), 100W (běžná)
Cena za 1kWh el. energie 4,50 Kč
Životnost 1000hod. (běžná), 3000 – 15000 (úsporná)
Lumen (lm)
Světelný výkon neboli světelný tok, jehož jednotkou je lumen (lm), je obdoba wattu, ale vážený relativní lidskou citlivostí na světlo. Infračervená žárovka tak může mít 100 W, ale 0 lumenů. Lumen měří jen užitečné světlo (záření), které je vidět. Z tohoto hlediska by bylo správnější kupovat světelné zdroje cejchované v lumenech. Kupujeme-li žárovky cejchované ve wattech, platíme i za neužitečné, neviditelné, obvykle infračervené světlo.
Osvětlení, jehož jednotkou je lux (lx), je celkový světelný výkon, který dopadne na jednotku plochy. Jeden lux (lx) je jeden lumen na metr čtverečný.
lux = lumen / m2
Osvětlení je to, co nás zajímá v kanceláři nebo doma. Zajímá nás, kolik světla dopadne například na stůl, kde pracujeme.
Osvětlení v konkrétních situacích
Měsíční svit < 1 lux
Svíčka ve vzdálenosti 30 cm 10 luxů
Typická kancelář 400 luxů
Slunný den 50 000 luxů
Vhodná hodnota osvětlení
Všechny dobré vlastnosti jsou využity pouze při hladině osvětlení nad 800 luxů, optimálně pak nad 1200 luxů. Jedná se sice o vysokou úroveň, ale její získání je energeticky únosné. Zpočátku není vyšší intenzita světla příjemná, subjektivní potíže i případné protesty však mizí po několika dnech, v zimě i po několika hodinách.
Působení světla na organismus
Vysvětlení je prosté. V lidském organismu se vytvářejí látky, způsobující stavy vyčerpání a melancholie (např. melatonin), které jsou odbourávány světlem. Známé zimní deprese obyvatel severských států, odrážející se ve strašidelných pověstech, ponuré hudbě a málo optimistických literárních dílech, jsou v současné době většinou minulostí. V jejich bytových koupelnách často najdeme světelnou rampu, umožňující vytvořit hladinu osvětlení až 2000 luxů (tj. jako bychom rozprostřeli všechno světlo ze žárovky o příkonu 150 wattů na ploše 1 m2).
